pánovitý

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [paːnɔvɪtiː]

dělení[editovat]

  • pá-no-vi-tý

přídavné jméno[editovat]

  • tvrdé

skloňování[editovat]

Číslo singulár plurál
Rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ pánovitý pánovitý pánovitá pánovité pánovití pánovité pánovité pánovitá
genitiv pánovitého pánovitého pánovité pánovitého pánovitých pánovitých pánovitých pánovitých
dativ pánovitému pánovitému pánovité pánovitému pánovitým pánovitým pánovitým pánovitým
akuzativ pánovitého pánovitý pánovitou pánovité pánovité pánovité pánovité pánovitá
vokativ pánovitý pánovitý pánovitá pánovité pánovití pánovité pánovité pánovitá
lokál pánovitém pánovitém pánovité pánovitém pánovitých pánovitých pánovitých pánovitých
instrumentál pánovitým pánovitým pánovitou pánovitým pánovitými pánovitými pánovitými pánovitými

stupňování[editovat]

stupeň tvar
pozitiv pánovitý
komparativ pánovitější
superlativ nejpánovitější

význam[editovat]

  1. mající snahu rozkazovat druhým, přikazovat jim, vládnout nad nimi
    • Homérův Agamemnón byl mocný král a statečný bojovník, ale nadmíru pyšný, pánovitý, ješitný a domýšlivý a nadmíru sobecký.[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Otmar Vaňorný v úvodu k: HOMÉROS. Ílias. Překlad Otmar Vaňorný. 12. vyd. Praha : Rezek, 2007. ISBN 80-86027-25-2. S. 12.