Hele, Jenůfko, to tvoje věčné čtenářství už nám začíná pěkně pít krev. To tě vždycky musíme volat pětkrát, než se uráčíš odtrhnout od knihy?!
Velebníček ďubnul holí do země. „To už mně tak připadá, jako by si tam byli založili zvláštní nějakou sektu a Kunza udělali svým biskupem. Na požehnání v kostele prázdné lavice, a u Kunzů plno. Teď už jen kostel zavřít a mši nechat sloužit Kunza. Moc mně ten člověk pije krev.“[1]
