přídech

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pr̝̊iːdɛx]

dělení[editovat]

  • pří-dech

etymologie[editovat]

Z předpony pří- a substantiva dech.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ přídech přídechy
genitiv přídechu přídechů
dativ přídechu přídechům
akuzativ přídech přídechy
vokativ přídechu přídechy
lokál přídechu přídeších
instrumentál přídechem přídechy

význam[editovat]

  1. nepatrný projev něčeho; slabý náznak, odstín či nádech
    • A svítilny dodaly ostré stíny davu i oživená okna přídech divadla.[1]
  2. (v jazykovědě) výdechový zvuk provázející některé souhlásky
    • Rázovitý a přec sympatický, ohebný, všech možných odstínů mužného výrazu schopný hlas Kolárův konával i přes přirozenou vadu svou, přídech vřískavého „r“, pravé divy.[2]

překlady[editovat]

  1. náznak něčeho
  2. přídech hlásek

synonyma[editovat]

  1. náznak, nádech, odstín, projev, příznak, zabarvení, dotek, dotyk
  2. (odborně, v jazykovědě) aspirace

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Antonín Sova: Lyrika lásky a života, Tulačka
  2. Jindřich Vodák: Josef Jiří Kolár

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Přídech ve Wikipedii