přídech

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊iːdɛx]

dělení

• pří-dech

etymologie

Z předpony pří- a substantiva dech.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	přídech	přídechy
genitiv	přídechu	přídechů
dativ	přídechu	přídechům
akuzativ	přídech	přídechy
vokativ	přídechu	přídechy
lokál	přídechu	přídeších
instrumentál	přídechem	přídechy

význam

1. nepatrný projev něčeho; slabý náznak, odstín či nádech
   • A svítilny dodaly ostré stíny davu i oživená okna přídech divadla.
2. (v jazykovědě) výdechový zvuk provázející některé souhlásky
   • Rázovitý a přec sympatický, ohebný, všech možných odstínů mužného výrazu schopný hlas Kolárův konával i přes přirozenou vadu svou, přídech vřískavého „r“, pravé divy.

překlady

1. náznak něčeho

   • angličtina: tinge, hint, touch
   • slovenština: prídych m
2. přídech hlásek

   • angličtina: aspiration
   • slovenština: prídych m, aspirácia ž

synonyma

1. náznak, nádech, odstín, projev, příznak, zabarvení, dotek, dotyk
2. (odborně, v jazykovědě) aspirace

související

• dech
• přídechový
• přidýchnout
• přidýchnutí

externí odkazy

• Článek Přídech ve Wikipedii