pobočník

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [pɔbɔt͡ʃɲiːk]

dělení

[editovat]
  • po-boč-ník

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ pobočník pobočníci
genitiv pobočníka pobočníků
dativ pobočníku / pobočníkovi pobočníkům
akuzativ pobočníka pobočníky
vokativ pobočníku pobočníci
lokál pobočníku / pobočníkovi pobočnících
instrumentál pobočníkem pobočníky

význam

[editovat]
  1. důstojník přidělený vyšším velitelům pro osobní službu
  2. (zastarale) pomocník, společník

překlady

[editovat]
  1. důstojník přidělený vyšším velitelům

synonyma

[editovat]
  1. adjutant

poznámky

[editovat]