prêter l’oreille

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [pʁe.te lɔ.ʁɛj]

fráze

[editovat]

význam

[editovat]
  1. (přeneseně) (prêter l’oreille à quelqu'un, à quelque chose) naslouchat, popřá(va)t sluchu, pozorně vyslechnout
    • — Emilienne! La petite femme de chambre parut avec un air de circonstance, c'est-à-dire l'air de n'être au courant de rien. Comme l'appartement de la rue de Naples était minuscule, il était difficilement imaginable qu'elle n'eût pas prêté l'oreille. – Emilienne! — Objevila se malá komorná a tvářila se jakoby nic, tj. jako by o ničem neměla tušení. Vzhledem k titěrným rozměrům bytu v Neapolské bylo ale jen těžko představitelné, že by snad neposlouchala za dveřmi.[1]

synonyma

[editovat]
  1. écouter, être à l’écoute

poznámky

[editovat]
  1. Maurice Druon: La chasse de l'aveugle, Chapitre 1 in La chute des corps, Paříž 1949/2000, ISBN 978-2-259-19167-8, str. 322

Doslova: propůjčit ucho