průvodčí

Možná hledáte průvodci.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpruːvɔt͡ʃiː]

dělení

• prů-vod-čí

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	průvodčí	průvodčí
genitiv	průvodčího	průvodčích
dativ	průvodčímu	průvodčím
akuzativ	průvodčího	průvodčí
vokativ	průvodčí	průvodčí
lokál	průvodčím	průvodčích
instrumentál	průvodčím	průvodčími

význam

1. zaměstnanec provozovatele veřejného dopravního prostředku kontrolující přepravní doklady pasažérů a plnící další úkoly
2. (zastarale) ten, kdo někoho doprovází
   • Jeho průvodčí byli mužové, kteří se doplňovali navzájem.
   • Zakouřili si všichni a průvodčí Švejkovi počali sdělovat jemu o svých rodinách na Královéhradecku, o ženách, dětech, o kousku políčka, o jedné krávě.
   • Švejk se svými průvodčími dívali se se zájmem na to všechno.

překlady

1. • angličtina: conductor
   • francouzština: contrôleur m
   • irština: stiúrthóir m
   • japonština: 車掌
   • maďarština: kalauz
   • němčina: Schaffner m, Zugbegleiter m
   • řečtina: εισπράκτορας
   • slovenština: konduktor m
2. —

synonyma

1. (hovorově) štíplístek, (zastarale) konduktér, konduktor
2. —

související

• průvodčího
• průvodce
• průvod
• provázet, doprovázet

podstatné jméno (2)

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	průvodčí	průvodčí
genitiv	průvodčí	průvodčích
dativ	průvodčí	průvodčím
akuzativ	průvodčí	průvodčí
vokativ	průvodčí	průvodčí
lokál	průvodčí	průvodčích
instrumentál	průvodčí	průvodčími

význam

1. zaměstnankyně provozovatele veřejného dopravního prostředku kontrolující přepravní doklady pasažérů a plnící další úkoly

překlady

1. • angličtina: conductor
   • japonština: 車掌
   • němčina: Schaffnerin ž, Zugbegleiterin ž
   • řečtina: εισπράκτορας
   • slovenština: konduktorka ž

synonyma

1. (zastarale) konduktérka, konduktorka

související

• průvodkyně
• průvod
• provázet, doprovázet

přídavné jméno

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí
genitiv	průvodčího	průvodčího	průvodčí	průvodčího	průvodčích	průvodčích	průvodčích	průvodčích
dativ	průvodčímu	průvodčímu	průvodčí	průvodčímu	průvodčím	průvodčím	průvodčím	průvodčím
akuzativ	průvodčího	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí
vokativ	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí	průvodčí
lokál	průvodčím	průvodčím	průvodčí	průvodčím	průvodčích	průvodčích	průvodčích	průvodčích
instrumentál	průvodčím	průvodčím	průvodčí	průvodčím	průvodčími	průvodčími	průvodčími	průvodčími

význam

1. (zastarale) týkající se doprovodu
2. (zastarale) dávaný na cestu jako doklad

synonyma

1. (neutrálně) průvodní, průvodný, doprovodný
2. (neutrálně) průvodní, průvodný, doprovodný