prubíř

čeština

výslovnost

• IPA: [prʊbiːr̝̊]

dělení

• pru-bíř

varianty

• prubéř

etymologie

Z latinského probus — „řádný, počestný, poctivý“ bylo odvozeno sloveso probare, „zkoušet, schvalovat“; přejato do němčiny dalo vznik slovu Probe — zkouška, které bylo přejato ve středověku do češtiny ve slově prubíř.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	prubíř	prubíři
genitiv	prubíře	prubířů
dativ	prubíři / prubířovi	prubířům
akuzativ	prubíře	prubíře
vokativ	prubíři	prubíři
lokál	prubíři / prubířovi	prubířích
instrumentál	prubířem	prubíři

význam

1. člověk, který kontroluje kvalitu drahých kovů či rudy
2. (v chovatelství) beran či hřebec či kanec, určený pro vyhledávání honících se samic ve stádu

související

• aprobace
• prubířský

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-12-19]. Heslo prubíř.

externí odkazy

• Téma Prubíř ve Wikicitátech