překvapit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈpr̝̊ɛkvapɪt]

dělení[editovat]

  • pře-kva-pit

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas překvapím překvapíš překvapí překvapíme překvapíte překvapí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
překvap překvapme překvapte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné překvapil překvapila překvapilo překvapili překvapily překvapila
trpné překvapen překvapena překvapeno překvapeni překvapeny překvapena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý překvapiv překvapivši překvapivše

význam[editovat]

  1. vyvolat v někom náhlý pocit neočekávaného
    • Tím, co řekli, nejsem nijak překvapen.
    • Jako z čista jasna překvapila nás telegrafická zpráva z Londýna velmi krátká sice, ale jadmá.[1]
  2. zastihnout náhle při nějaké činnosti, často nějakým způsobem nedovolené
    • Překvapil svoji manželku s milencem in flagranti crimine.
    • Chuďas poděkoval stařečkovi a ještě rychlejším krokem než dříve spěchal k domovu. Ale noc ho překvapila a on zůstati musel v blízkém hostinci na noc.[2]

překlady[editovat]

  1. vyvolat pocit nečekaného

synonyma[editovat]

  1. zaskočit, udivit, ohromit
  2. nachytat, přistihnout, (v obecném jazyce, expresivně) načapat

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Karel Havlíček Borovský: Pozorovatel politický
  2. Karel Jaromír Bukovanský: Slezské báje a pověsti národní, Ubrus, kohoutek a manda