remízek

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈrɛmiːzɛk]

dělení

• re-mí-zek

etymologie

Zdrobnělina substantiva remíz (odvozeného z francouzského remise) příponou -ek.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	remízek	remízky
genitiv	remízku	remízků
dativ	remízku	remízkům
akuzativ	remízek	remízky
vokativ	remízku	remízky
lokál	remízku	remízcích
instrumentál	remízkem	remízky

význam

1. zalesněná část pole; malý lesík nebo shluk stromů na velkých polích, sloužící jako úkryt pro zvěř
   • Spatřil jsem kometu, oblohou letěla, chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela, zmizela jako laň u lesa v remízku, v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků.
   • Uprostřed řetězu lidí se rýsovalo husté křoví nebo lesík (byl to zaječí remízek), ale bylo tam tak ticho, tak docela ticho
   • Tlusté, sukovité bandasky, na které jsme si odpůldne schválně zašli do remízku, ležely vedle nás na mezi.

překlady

1. • angličtina: grove, copse, thicket

synonyma

1. remíz, lesinka, (řidčeji) remízka