roepen

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈrupə(n)]  roepen^{? • info}

etymologie

Přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského *hrōpaną. Srovnej např. německé rufen téhož významu.

sloveso

• silné
• ambitranzitivní
• pomocné sloveso hebben

časování

kategorie	tvar
infinitiv	roepen
1. osoba	roep
3. osoba	roept
množné číslo	roepen
préteritum	riep
prét. množ. č.	riepen
perfektum	geroepen

význam

1. volat, křičet, zvolat, zakřičet
   • Hij spuwde op ons en riep: 'Doe die vod van je kop!' – Plivnul na nás a zakřičel: "Sundej si ten hadr z hlavy!"
2. povolat, vyzvat, zavolat
   • Mijn gedachten gaan terug naar het moment dat ik me geroepen voelde om priester te worden. Ik voel me wel geroepen, maar heb geen stem gehoord, althans niet zoals Samuël. – Mé myšlenky se vracejí k onomu okamžiku, kdy jsem se cítil povolán, abych se stal knězem. Cítím se sice (opravdu) povolán, ale neuslyšel jsem žádný hlas, alespoň ne tak jako Samuel.

synonyma

1. schreeuwen, brullen
2. (částečně) bijeenroepen, dagvaarden

související

• uitroepen
• aanroepen
• roep
• omroepen
• roepnaam
• geroep
• afroepen
• oproepen