roztříštit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [rɔstr̝̊iːʃcɪt]

dělení

[editovat]
  • roz-tří-š-tit

sloveso

[editovat]

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas roztříštím roztříštíš roztříští roztříštíme roztříštíte roztříští
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
roztříšti roztříštěme roztříštěte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné roztříštil roztříštila roztříštilo roztříštili roztříštily roztříštila
trpné roztříštěn roztříštěna roztříštěno roztříštěni roztříštěny roztříštěna
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý roztříštiv roztříštivši roztříštivše

význam

[editovat]
  1. způsobit, že se něco (zejména něco křehkého) rozpadne na spoustu malých částí

překlady

[editovat]
  1. způsobit, že se něco rozpadne

související

[editovat]