svatokrádež

čeština

znesvěcení, zneuctění posvátného (náboženského) předmětu (např. eucharistie, výtisku koránu), místa (např. kostela, hřbitova) nebo osoby (svedení řeholnice)
(lidově) krádež posvátného předmětu
- Jeden člověk ve Zhoři taky vyoral nějakej kalich na poli, kterej pocházel ze svatokrádeže a byl tam schovanej na lepší doby, až se na to zapomene, a považoval to taky za pokyn boží a šel, místo aby jej rozšmelcoval, k panu faráři s tím kalichem, že prý ho chce darovat kostelu.^[1]
(přeneseně) znesvěcení; takové zacházení s předmětem či ideou, zejména nějakým způsobem vznešenými, které mluvčí považuje za poškozující, znevažující, nemyslitelné
- »Máte pravdu,« pravil Challenger. »Cítil jsem vždy, že by to bylo svatokrádeží, odvraceti mozek, schopný nejvyššího, vlastního bádání k předmětům méně důležitým. A proto jsem také se vší přísností odporoval každému školnímu určení.«^[2]
- Nechtěl myslet na to, jak tady budou žít cizí lidé a používat jejich věci. Zanechat všechno tak, jak to je, aby si to užíval někdo jiný, mu připadalo jako svatokrádež, jako porušení soukromí a intimity, jež spolu v těchto místnostech sdíleli. Je mi fuk, že je rozumné prodat všechno, jak to stojí a leží, Lilly. Na to kašlu!^[3]

↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
↑ Arthur Conan DOYLE: Ztracený svět, z angličtiny přeložil J. Hokra, Praha 1925
↑ Sandra BROWN: Mrazivý chlad, z angličtiny přeložila Marie Válková, nakl. Ikar, Praha 2007 — cit. dle Korpus.cz