termín

čeština

výslovnost

• IPA: [tɛrmiːn]
•  termín^{? • info}

dělení

• ter-mín

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	termín	termíny
genitiv	termínu	termínů
dativ	termínu	termínům
akuzativ	termín	termíny
vokativ	termíne	termíny
lokál	termínu	termínech
instrumentál	termínem	termíny

význam

1. slovo či sousloví užívané v určitém užším kontextu pro označení konkrétního obsahu
   • Termín studená válka se používá v kontextu druhé poloviny 20. století.
2. časový okamžik, do kterého má být něco vykonáno
   • Termín pro podání přihlášky do našich kurzů je 10. srpna.
3. určené časové rozpětí kdy se něco koná
   • Neúspěšní uchazeči se mohou hlásit ke zkouškám v pozdějším termínu.

překlady

1. pojem

   • angličtina: term
   • francouzština: expression ž, terme m
   • italština: espressione ž
   • němčina: Ausdruck m
   • polština: termin m
2. lhůta

   • angličtina: deadline
   • němčina: Frist ž
   • polština: termin m
3. —

synonyma

1. pojem, výraz
2. lhůta
3. datum

související

• termínovaný
• terminologie
• terminál
• šibeniční termín

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2011-09-23]. Heslo termín.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Termín ve Wikipedii