tor

Možná hledáte tôr, tòr, tör, tőr, tør, Tor, TOR, Tór, tor-, -tor, toor nebo torr.

afrikánština

výslovnost

• IPA: [ˈtɔr]

etymologie

Z nizozemského tor, to ze středněnizozemského torre.

podstatné jméno

význam

1. brouk Coleoptera

bretonština

výslovnost

• IPA: [ˈtoːr]

etymologie

Ze středněbretonského torr, teur, to ze starobretonského tar, to z protokeltského *torr-V-.

podstatné jméno

význam

1. břicho

dánština

výslovnost

• IPA: [toːr], [tˢoːˀɐ̯]

sloveso

• tvar slovesa

význam

1. čas přítomný od to (mýt)

maďarština

výslovnost

• IPA: [ˈtor]

podstatné jméno (1)

význam

1. potrava, jídlo, hostina

podstatné jméno (2)

význam

1. (v zoologii) hrudník

nizozemština

výslovnost

• IPA: [tɔr]

etymologie

Ze středněnizozemského torre, to asi z onomatopoetického turren (bzučet). Srovnej se západofríským tuorre, toarre.

podstatné jméno

význam

1. brouk Coleoptera

synonyma

1. kever

související

• torretje
• boktor
• kniptor
• meeltor
• schildpadtor
• watertor

okcitánština

výslovnost

•  tor^{? • info}

etymologie

Z latinského turris, turrim

podstatné jméno

význam

1. věž

synonyma

1. torre

polština

výslovnost

• IPA: [ˈtɔr]
•  tor^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	tor	tory
genitiv	toru	torów
dativ	torowi	torom
akuzativ	tor	tory
instrumentál	torem	torami
lokál	torze	torach
vokativ	torze	tory

význam

1. stezka
2. kolej (pro vlak apod.)
3. (atletická) dráha
4. dráha, trajektorie
5. thorium

žemaitština

výslovnost

• IPA: [ˈtɔr]

sloveso

• tvar slovesa

význam

1. druhá osoba singuláru času přítomného slovesa torietė (mít - máš/vlastníš/musíš)
2. třetí osoba singuláru času přítomného slovesa torietė (mít - má/vlastní/musí)
3. třetí osoba plurálu času přítomného slovesa torietė (mít - mají/vlastní/musejí)