travič

čeština

výslovnost

• IPA: [travɪt͡ʃ]

dělení

• tra-vič

etymologie

Odvozeno od slovesa trávit příponou -ič.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	travič	traviči
genitiv	traviče	travičů
dativ	traviči / travičovi	travičům
akuzativ	traviče	traviče
vokativ	traviči	traviči
lokál	traviči / travičovi	travičích
instrumentál	travičem	traviči

význam

1. kdo někoho otrávil nebo o to usiluje
   • Travič vejce naplnil prudce jedovatými zakázanými chemikáliemi na ošetřování chmele.

související

• travička

slovní spojení

• travič studní