Slovo je v tomto významu zaznamenáno již v roce 1749.[1]
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
tromba
|
tromby
|
genitiv
|
tromby
|
tromb
|
dativ
|
trombě
|
trombám
|
akuzativ
|
trombu
|
tromby
|
vokativ
|
trombo
|
tromby
|
lokál
|
trombě
|
trombách
|
instrumentál
|
trombou
|
trombami
|
- (v meteorologii) prudký větrný vír s přibližně svislou osou otáčení
- smršť
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
tromba
|
trombe
|
- trubka
- trychtýř
- (v meteorologii) tromba, smršť
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
tromba
|
tromba
|
- trumpetista, trubač
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
tromba
|
trombas
|
- (v meteorologii) tromba, smršť
- průtrž (mračen)
- (přeneseně) příliv
- ↑ MUNZAR, Jan, a kolektiv Malý průvodce meteorologií. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1989. 247 s. (Malé encyklopedie; sv. 21.) Heslo „tromba“, s. 207.