umlčovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ʔʊml̩t͡ʃɔvat]

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	umlčuji	umlčuješ	umlčuje	umlčujeme	umlčujete	umlčují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	umlčuj	umlčujme	umlčujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	umlčoval	umlčovala	umlčovalo	umlčovali	umlčovaly	umlčovala
trpné	umlčován	umlčována	umlčováno	umlčováni	umlčovány	umlčována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	umlčuje	umlčujíc	umlčujíce

význam

1. bránit ve vyjádření, v projevu; nutit k mlčení
   • Odpůrci Františka chtějí, aby papež jen potvrdil jejich názory. Svým způsobem zneužívají výzvu k dialogu a skutečnost, že oponenti dnes nejsou v církvi umlčováni v takové míře jako v nedávné minulosti. Ale myslím si, že jsou v církvi výraznou menšinou.

překlady

1. bránit v projevu

   • angličtina: silence
   • francouzština: faire taire
   • ruština: заставлять молчать
   • španělština: acallar

synonyma

1. (zhruběle) zacpávat hubu

související

• umlčovaný
• umlčený
• umlčet
• umlčování
• mlčet