válkychtivost

čeština

výslovnost

• IPA: [vaːlkɪxcɪvɔst]

dělení

• vál-ky-chti-vost

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. vlastnost toho, kdo se dožaduje (rozpoutání) války; kdo je válkychtivý
2. projev, skutek či jednání někoho, kdo je válkychtivý
3. vlastnost něčeho, co je válkychtivé

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	válkychtivost	válkychtivosti
genitiv	válkychtivosti	válkychtivostí
dativ	válkychtivosti	válkychtivostem
akuzativ	válkychtivost	válkychtivosti
vokativ	válkychtivosti	válkychtivosti
lokál	válkychtivosti	válkychtivostech
instrumentál	válkychtivostí	válkychtivostmi

synonyma

1. belikozita, válečnictví, bojovnost

antonyma

1. mírumilovnost, pacifismus, mírotvůrcovství

související

• válkychtivě
• válkychtivý
• chtivost
• válka
• válečnickost

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-03-31]. Heslo válkychtivost.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2023-03-14]. Heslo válkychtivost.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2022-03-28]. Heslo válkychtivost.