věznit

čeština

výslovnost

• IPA: [vjɛzɲɪt]

dělení

• věz-nit

sloveso

• tranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vězním	vězníš	vězní	vězníme	vězníte	vězní

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vězni	vězněme	vězněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	věznil	věznila	věznilo	věznili	věznily	věznila
trpné	vězněn	vězněna	vězněno	vězněni	vězněny	vězněna

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vězně	vězníc	vězníce

význam

1. držet (někoho) ve vězení
   • Napoleon byl krátce vězněn na ostrově Elba.

překlady

1. držet ve vězení

   • angličtina: imprison
   • francouzština: emprisonner

související

• uvěznit
• uvěznění
• věznění
• věznice
• vězeň
• vězeňkyně

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-08-08]. Heslo věznit.