uvěznit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʊvjɛzɲɪt]

dělení

• uvěz-nit

sloveso

• tranzitivní
• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Budoucí čas	uvězním	uvězníš	uvězní	uvězníme	uvězníte	uvězní

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	uvězni	uvězněme	uvězněte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	uvěznil	uvěznila	uvěznilo	uvěznili	uvěznily	uvěznila
Trpné	uvězněn	uvězněna	uvězněno	uvězněni	uvězněny	uvězněna

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Minulý	uvězniv	uvěznivši	uvěznivše

význam

1. zásadním způsobem omezit něčí pohyb
   • S azuru náhle spadlo slunce zlato a tryská z mračen sněžných, plam a jas, pak rozlitou zář uvěznilo zas pochmurné nebe v mrak jak z kovu spjato.
2. potrestat někoho tím, že jej přinutím dlouhodobě pobývat ve speciálním uzavřeném prostoru
   • Noc kryla Řím, a v poutech, uvězněn spal svatý Petr tiše, naposled: neb z rána Mamertinský žalář již měl tělo jeho katům vydati a duši andělům.
   • Hrabě Felsenburk uvězní Felicinu v jejím pokoji, dávaje jí jistou lhůtu na rozmyšlenou, chce-li k otcové plánu se nakloniti, či veškeré dědictví bratranci postoupiti.

překlady

1. —
2. přinutit pobývat v uzavřeném prostoru

   • angličtina: imprison
   • francouzština: emprisonner, incarcérer
   • latina: incarcerare
   • němčina: inhaftieren, einsperren
   • ruština: заключить в тюрьму
   • řečtina: φυλακίζω
   • slovenština: uväzniť
   • španělština: encarcelar

synonyma

1. lapit, polapit
2. zavřít, inkarcerovat

antonyma

1. osvobodit
2. pustit na svobodu

související

• věznit
• uvěznění
• uvězněný
• vězeň
• věznice
• vězení
• vězet