vjet

čeština

výslovnost

• IPA: [vjɛt]

homofony

• vět
• věd

dělení

• vjet

sloveso

• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vjedu	vjedeš	vjede	vjedeme	vjedete	vjedou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vjeď	vjeďme	vjeďte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vjel	vjela	vjelo	vjeli	vjely	vjela
trpné	vjet	vjeta	vjeto	vjeti	vjety	vjeta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vjev	vjevši	vjevše

význam

1. jízdou se dostat do nějakého prostoru
   • Bedřich vjel vítězoslavně do Prahy, a když dala se Eliška k němu předvésti, propustil nešťastnou kněžnu na svobodu.
2. (vjet do někoho) (přeneseně, expresivně) zachvátit, přemoci, být náhle nadmíru silně přítomen
   • Vjel do něj vztek a začal třískat vším, co mu přišlo pod ruku.
   • Nezlob se na mě za to, co jsem ti teď ošklivého řekla - vůbec nechápu, co to do mě vjelo, promiň mi to.

překlady

1. jízdou se dostat dovnitř

   • angličtina: enter
   • francouzština: entrer
   • italština: entrare
   • němčina: einfahren
   • řečtina: μπαίνω
   • slovenština: vojsť
2. popadnout, zachvátit

   • francouzština: prendre
   • ruština: охватить

fráze a idiomy

• vjet si do vlasů