vyrušit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈvɪrʊʃɪt]

dělení

[editovat]
  • vy-ru-šit

sloveso

[editovat]
  • dokonavé

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas vyruším vyrušíš vyruší vyrušíme vyrušíte vyruší
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
vyruš vyrušme vyrušte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné vyrušil vyrušila vyrušilo vyrušili vyrušily vyrušila
trpné vyrušen vyrušena vyrušeno vyrušeni vyrušeny vyrušena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
budoucí vyruše vyrušíc vyrušíce
minulý vyrušiv vyrušivši vyrušivše

význam

[editovat]
  1. negativně zasáhnout do něčí činnosti, která vyžaduje klid
    • Z úvah, co vlastně chce, ho vyrušil příjezd dodávky z opravny aut.[1]

překlady

[editovat]
  1. negativní zásah do činnosti vyžadující klid

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. FIELDINGOVÁ, Liz. Chůvou navždy. Varšava : Arlekin - Wydawnictwo Harlequin, 2007. (Romance; sv. 780.) ISBN 978-83-238-4986-5. Kapitola SEDMÁ KAPITOLA, s. 100. (čeština)