zaměřit

čeština

výslovnost

• IPA: [zamɲɛr̝ɪt]

dělení

• za-mě-řit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	zaměřím	zaměříš	zaměří	zaměříme	zaměříte	zaměří

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	zaměř	zaměřme	zaměřte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	zaměřil	zaměřila	zaměřilo	zaměřili	zaměřily	zaměřila
Trpné	zaměřen	zaměřena	zaměřeno	zaměřeni	zaměřeny	zaměřena

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Minulý	zaměřiv	zaměřivši	zaměřivše

význam

1. měřením určit (polohu či rozměry významných bodů v terénu, budově apod.)
2. (i přeneseně) nastavit (pozorovací, palebný či jiný význačný) směr na určitý cíl
3. zaměřit (2) optickou soustavou s ohniskem umístěným na předmět zájmu

překlady

1. určit polohu

   • angličtina: locate
   • francouzština: localiser
2. zamířit

   • angličtina: target
   • slovenština: zamieriť
3. fokusovat

   • angličtina: focus

synonyma

1. —
2. zamířit, zacílit
3. fokusovat

související

• záměr
• záměrný
• zaměřený
• zaměření
• zaměřovač
• zaměřovat
• zaměřovací
• zaměřování
• zaměřit se

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-07-14]. Heslo zaměřit.