hostka: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
Smazaný obsah Přidaný obsah
→význam: bytost |
→poznámky: přímý odkaz na kartotéku NLA |
||
Řádek 60: | Řádek 60: | ||
== poznámky == |
== poznámky == |
||
* Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ („Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla“).<ref name="Naše řeč" /> |
* Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ („Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla“).<ref name="Naše řeč" /> |
||
* Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.<ref |
* Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.<ref>[https://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?heslo=hostka&zobraz_cards=cards&pocet_karet=4 Slovo „hostka“ v Kartotéce novočeského lexikálního archivu]. Ústav pro jazyk český</ref> |
||
* V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.<ref name="Lišková" /> |
* V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.<ref name="Lišková" /> |
||
* Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas<ref name="Lišková" /> |
* Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas<ref name="Lišková" /> |
Verze z 25. 4. 2023, 10:08
čeština
výslovnost
- IPA: [ˈɦɔstka]
dělení
- host-ka
etymologie
Přechýlení do ženského rodu produktivní koncovkou -ka z mužského tvaru host, který dosud má význam vespolného podstatného jména, použitelného pro označení osob obou pohlaví.[1]
podstatné jméno
- rod ženský
skloňování
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | hostka | hostky |
genitiv | hostky | hostek |
dativ | hostce | hostkám |
akuzativ | hostku | hostky |
vokativ | hostko | hostky |
lokál | hostce | hostkách |
instrumentál | hostkou | hostkami |
význam
- (okazionalismus, neologismus)[2] žena nebo jiná bytost ženského rodu, jež je na daném místě na návštěvě (např. v bytě, v ubytovacím zařízení, na společenské nebo kulturní akci jako účastník, hostující účinkující nebo divák, v mediálním nebo jiném veřejném rozhovoru nebo diskusi, v provozovně stravovacích nebo jiných služeb apod.)
- Vítáme zde naši milou hostku Sašu Smetana.
- Blanka krmila ge čerstwými datlemi, a pohlazovala tuto stepnj hostku, gegjžto hebká srst woněla aloëm a růžemi tunisskými.[3][2] (1837, o zvířeti – gazele)
- Studli ti jest v manželku mne míť, hostkou mne nazývej.[4] (český překlad z roku 1861)
- Ona mi ji dala. Naše hostka. Jel jsem s ní autobusem až do města.[5][2] (1972)
- Od ledna začneme v ČT vysílat volné pokračování cyklu Ženský hlas, tentokrát však jako čtrnáctideník a s více hosty, respektive hostkami, neb půjde pouze o ženy. [6][2] (2007)
synonyma
související
- host
- hostitel
- hosteska
- hostit
- hostovat
- hostinec
- hostina
- hostinský
- hostinská
- pohostit
- pohostinnost
- pohostinství
- vyhostit
- vyhoštěnec
poznámky
- Slovník staročeský Jana Gebauera (Academia, 1970) uvádí heslo hosti = femininum, ‚cizinka, host‘ („Učiň také po mém chtění, proši tebe, družko milá, aby také má hosti byla“).[1]
- Novočeský lexikální archiv (1911–1991) obsahuje 4 doklady výskytu slova hostka, a to z let 1837, 1861, 1905 a 1972.[7]
- V korpusu SYN v6 pochází první výskyt slova hostka z roku 1994.[2]
- Výraz byl v roce 2007 použit v České televizi při uvádění pořadu Ženský hlas[2]
- Použití slova bylo navrženo v příručce Kultura genderově vyváženého vyjadřování, MŠMT, Praha, 2010 (Jana Valdrová, Blanka Knotková-Čapková, Jana Paclíková, str. 43): „„Netradiční“, avšak jazykově zcela správné přechýlení tvaru host může být osvěžující změnou…“
- Jazyková poradna ÚJČ se k existenci tohoto slova vyjadřovala v roce 2010 v anonymní reakci na dotaz inspirovaný genderistickou příručkou. Anonymní autor píšící v autorském plurálu se k existenci nebo neexistenci slova výslovně nevyjádřil, ale uvedl, že slovníky současné češtiny toto slovo neuvádějí, a dále konstatoval: „Domníváme se, že mužské podstatné jméno host plní v jazyce svou funkci dobře, a proto potřebu uměle vytvořit přechýlenou podobu hostka nesdílíme. Není však vyloučené, že společenská poptávka povede k tomu, že se slovo hostka v češtině prosadí i v plně spisovných projevech, přestože dnes je mnohými uživateli češtiny vnímáno jako nepotřebné, popř. expresivní (viz reakce zveřejněné na internetu)“.[1] Totéž vyjádření pak vyšlo v roce 2012 pod jménem Anna Černá v knize Jsme v češtině doma?.[8][2]
- Učitel češtiny Jan Pulkrábek v říjnu 2010 v kratochvilném článku na blogu zpochybnil, že je slovo korektně utvořené. Z Retrográdního morfematického slovníku češtiny a Retrográdního slovníku současné češtiny vyvodil, že příponou -ka se běžně přechylují jména na -asta, -ista a -osta, zatímco od jmen na -st se příponou -ka tvoří výhradně zdrobněliny, navíc zpravidla se samohláskovými změnami (tedy by připadala v úvahu hůstka). V žertu s historickým odůvodněním navrhl, aby se pro ženy v roli hosta používalo slovo host skloňované podle vzoru kost.[9]
- P. Nádeníček ve studii Přijedou jen hosté, nebo i hostky? (2012) existenci slova nezpochybňuje, avšak konstatuje, že dosud není obvyklé (stejně jako jeho ekvivalenty v polštině, ruštině, němčině a angličtině).[2]
- V časopise Slovo a slovesnost bylo v roce 2014 slovo zmíněno jako příklad neologismu. (Homoláč, Mrázková: K stylistickému hodnocení jazykových prostředků, zvláště lexikálních, Slovo a slovesnost, 75, 1, 2014, s. 32).
- Marie-Anna Hamanová ve studentském jazykovém koutku FF UK v prosinci 2015 publikovala článek „Vážené hostky, vážení hosté“, shrnující nálezy z různých jazykových korpusů:[10]
- v korpusu SYN2015 (zahrnujícím pouze tištěné publikované texty) za období 2010–2014 je pouze 6 výskytů, a to v jednom lingvistickém článku zabývajícím se tímto slovem.
- ve webovém korpusu Araneum Bohemicum Maximum je 38 výskytů v textech, které pojednávají o slově hostka, a 30 výskytů, kde je slovo hostka přímo použito. Více vyskytů je na webech jako ceska-prezidentka.webnode.cz, feminismus.cz, kongreszen.cz, zenyaveda.cz a mezipatra.cz, tedy na serverech, které se zabývají postavením žen ve společnosti, resp. „feministických“ a „genderově korektních“ serverech.
- v korpusu mluvené češtiny ORAL2013, zachycujícím spontánní konverzaci v neformálních situacích, se slovo hostka vůbec nevyskytovalo.
- Nový encyklopedický slovník češtiny (online) v roce 2017 v hesle Lakuna (Karlík, Ziková) označuje slovo hostka jako příklad tzv. accidental gap, tj. jako slovo, které v češtině neexistuje a jehož neexistence v jazyce není dovoditelná z jeho pravidel.[2]
- Internetová jazyková příručka ÚJČ AVČR v roce 2018 (i v roce 2022) uvádí u hesla host: obvykle se nepřechyluje; nově se objevují jen příležitostné, zcela ojedinělé doklady přechýlené podoby. Slovo hostka je výslovně uvedeno jako příbuzné slovo, samostatné heslo však v příručce nemá.
- Dle dotazníkového šetření v dizertační práci Michaely Liškové z roku 2018 o neologizmech považovalo 53 % respondentů slovo spíše nebo určitě za neologismus, 27 % spíše nebo určitě nikoliv, někteří v komentářích uvedli, že se s ním nesetkali nebo že by jej považovali za chybu. Autorka studie toto slovo uvádí jako důvod, proč upustit od používání termínu existence slova, protože toto slovo podle někerých definic v češtině existuje, podle jiných nikoliv; za výhodnější považuje rozlišovat centrum a periferii (jazyka) a počítat s plynulostí přechodů namísto vyhraněné polarity.[2]
- Hana Źižková z ÚJČ FF MU v září 2021 publikovala článek Běžný host a výstřední hostka o tom, proč se slovu hostka nedaří proniknout do češtiny 21. století a působí stále poněkud výstředně. Z jazykových korpusů (z kolokací slova a ze žánru textů, v nichž se vyskytuje) vyčetla, že se častěji o tomto slově píše než že by bylo aktivně používáno. Frekvence vespolného jména host se od roku 1998 do roku 2017 nezměnila a toto slovo má v češtině stabilní místo[11]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Z dopisů jazykové poradně, Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 1, s. 56
- ↑ 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 Michaela Lišková: Neologismus v lingvistickém, mediálním a běžném obrazu světa, 2018. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav jazyků a komunikace neslyšících. Vedoucí práce Irena Vaňková.
- ↑ Biblioteka záb. čtení 6, 120.6, 1837, Antonín Hansgirg / François René de Chateaubriand. Poslední Abencerag.
- ↑ Dido Aenéovi, Ov. her. 7, verš 167, In: Anthologie z Ovidia, Katulla, Propertia a Muséa, přeložil František Sušil, Brno, 1861
- ↑ Literární měsíčník, 1972, 1, st. 31, ř. 16, M. Podešvová
- ↑ Česká televize, 24 hodin, 2007
- ↑ Slovo „hostka“ v Kartotéce novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český
- ↑ Anna Černá: Hostka. In: Jsme v češtině doma?, Academia, Praha, 2012, str. 48
- ↑ Jan Pulkrábek: Vážené hosti, vážení hosté!, 31. 10. 2010
- ↑ Marie-Anna Hamanová: Vážené hostky, vážení hosté, In: Studentské jazykové koutky FF UK, 4. série (vznikly v rámci seminářů dr. Hany Prokšové Drobnosti češtiny a jazyková popularizace)
- ↑ Hana Žižková: Běžný host a výstřední hostka, Host 7 dní online, 9. 9. 2021