androfil

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [andrɔfɪl]

dělení[editovat]

  • an-d-ro-fil

etymologie[editovat]

Vzniklo spojením řeckých slov ἀνδρός (andrós), což je genitiv od slova ἀνήρ (aner) – muž,[1] a φιλία (filia) – přátelská náklonnost, láska.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ androfil androfilové
genitiv androfila androfilů
dativ androfilu / androfilovi androfilům
akuzativ androfila androfily
vokativ androfile androfilové
lokál androfilu / androfilovi androfilech
instrumentál androfilem androfily

význam[editovat]

  1. (v lékařství, odborně) člověk s náklonností k dospělému muži[2] (bez ohledu na pohlaví a pohlavní identitu)[3]
    • [Sexuolog Kurt] Freund předpokládal, že efebofilů je stejné množství jako androfilů (orientovaných na dospělé jedince). Toto zkreslení vyplývalo z tehdejších klinických zkušeností.[4]

synonyma[editovat]

  1. (u mužů) homosexuál, gay; (u žen) heterosexuálka

antonyma[editovat]

  1. androfob, gynekofil, pedofil, efebofil, gerontofil

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Online Etymology Dictionary. Harber Douglas, [cit. 2015-07-17]. Heslo „andro-“. Dostupné online. (anglicky)
  2. kolektiv autorů. Slovník cizích slov. Hradec Králové : TZ-one Tomáš Zahradníček. S. 43. Heslo „androfilie“. Dostupné online. ISBN 978-80-878-7304-5. (česky)
  3. RADVÁKOVÁ, Tereza. Pansexuál, demisexuálka a spol.. Instinkt, 2015-11-19, roč. XIV, čís. 47, s. 38. ISSN 1212-774X1.
  4. WEISS, Petr, a kolektiv Sexuologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-2492-8. Kapitola Sexuální orientace, s. 108. (česky)