babička

čeština

výslovnost

• IPA: [babɪtʃka]
•  babička^{? • info}

dělení

• ba-bič-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	babička	babičky
genitiv	babičky	babiček
dativ	babičce	babičkám
akuzativ	babičku	babičky
vokativ	babičko	babičky
lokál	babičce	babičkách
instrumentál	babičkou	babičkami

význam

1. matka matky nebo otce
   • V padesáti letech se stala podruhé babičkou.
2. stará žena
   • Zloděj okradl v autobuse bezbrannou starou babičku.
3. (slangově) staře vypadající homosexuál (policejní prostředí)

překlady

matka matky nebo otce

angličtina: grandmother (en) finština: isoäiti (fi) litevština: senelė (lt) ž polština: babcia (pl)

němčina: Großmutter (de) ž, Oma (de) ž švédština: mormor (sv) c, farmor (sv) c

synonyma

1. babka (hanlivě), bába (nevlídně)
2. stařenka, babka (hanlivě), babizna (urážlivě, zvláště o ošklivé), bába (nevlídně)

antonyma

1. dědeček
2. dědeček

související

• bába
• baba
• babka
• babizna
• babiččin
• babičkovský