houba

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦɔʊ̯ba]
•  houba^{? • info}

dělení

• hou-ba

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	houba	houby
genitiv	houby	hub
dativ	houbě	houbám
akuzativ	houbu	houby
vokativ	houbo	houby
lokál	houbě	houbách
instrumentál	houbou	houbami

význam

1. organismus, jehož tělo je tvořeno hyfami, případně jednou buňkou (např. kvasinky)
   • V nedalekém lese roste mnoho hub, letos se urodily především hříbky.
2. primitivní vodní živočich
   • Některé houby mají tělo vyztužené jehlicemi z uhličitanu vápenatého.
3. pevný pěnový materiál sloužící k očistě
   • Záda si myji obvykle houbou.
4. (hovorově) (pouze plurál) nic
   • V kasičce mám houby.
5. (slangově) nápoj vytvořený smícháním vína a coly
   • Na tý kalbě jsem se opil houbou a pak jsem se pozvracel.

překlady

organismus

• angličtina: mushroom ^(en)
• bulharština: гъба ^(bg) ž
• francouzština: champignon ^(fr) m
• lotyština: sēne ^(lv)
• němčina: Pilz ^(de) m
• slovenština: huba ^(sk) ž

živočich

• angličtina: sponge ^(en)
• francouzština: éponge ^(fr) ž
• lotyština: sūklis ^(lv)
• němčina: Schwamm ^(de) m

pěnový materiál

• angličtina: sponge ^(en)
• francouzština: éponge ^(fr) ž
• němčina: Schwamm ^(de) m
• slovenština: špongia ^(sk) ž

související

• houbařit
• houbový
• houby
• zhoubný
• zhoubovat se

fráze a idiomy

• být na houbách
• být na houby
• houby s octem
• růst jako houby po dešti