zvíře

čeština

zvířata [1]

zvířata [3]

výslovnost

• IPA: [zviːr̝ɛ],  zvíře^{? • info}

dělení

• zví-ře

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	zvíře	zvířata
genitiv	zvířete	zvířat
dativ	zvířeti	zvířatům
akuzativ	zvíře	zvířata
vokativ	zvíře	zvířata
lokál	zvířeti	zvířatech
instrumentál	zvířetem	zvířaty

význam

1. (hovorově, nesprávně v zoologii) větší druh živočicha (mimo člověka), např. savec, ještěr apod.
   • Medvěd je moc hezké zvíře.
   • Bály jsme se, že na nás vyběhne nějaké zvíře.
2. (přeneseně, hovorově) obecně tvor
   • Kráska a zvíře
3. (přeneseně, hovorově) osoba zastávající důležitou veřejnou funkci
   • Kdysi to býval obyčejný člověk, ale od té doby, co je náměstkem ministra, je z něho velké zvíře.
4. (hanlivě) člověk se špatnými hygienickými návyky
   • Ty jsi ale zvíře!

překlady

živočich

angličtina: animal (en) esperanto: animalo (eo) francouzština: animal (fr) m italština: animale (it) m latina: animal (la) s

němčina: Tier (de) s polština: zwierzę (pl) s slovenština: zviera (sk) s srbština: животиња (sr) ž staroslověnština: животъ (cu) m, звѣрь (cu) m

synonyma

1. živočich, němá tvář
2. –
3. papaláš

související

• zvířátko
• zvěř
• zvěrokruh
• zvířena
• zvířecí
• zvířetník
• zvířecký

slovní spojení

• hospodářské zvíře
• domácí zvíře
• dravé zvíře
• kožešinové zvíře
• domestikované zvíře
• lovné zvíře

fráze a idiomy

• být zvíře
• být velké zvíře

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-11-02, [cit. 2009-11-19]. Heslo zvíře.