oběť

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔbjɛc]

homofony

• objeď

dělení

• oběť

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	oběť	oběti
genitiv	oběti	obětí
dativ	oběti	obětem / obětím
akuzativ	oběť	oběti
vokativ	oběti	oběti
lokál	oběti	obětech / obětích
instrumentál	obětí	obětmi / oběťmi

význam

1. osoba, která se nedobrovolně dostala do nepříznivé situace nebo zemřela
   • Dopravní nehoda si vyžádala dvě oběti.
2. rituální usmrcení zvířete nebo osoby za účelem uspokojení božské nebo jiné nadpřirozené bytosti
   • Na vrcholu hory byla provedena zápalná oběť.
3. dobrovolné vzdání se něčeho ve prospěch vznešeného nebo vyššího cíle
   • Přestat kouřit kvůli zdraví svých dětí pro ni představovalo velkou oběť.
4. (v šachu) tah, kde se za odevzdání figury očekává kompenzace
   • Pokud je oběť provedena v zahájení, nazýváme ji gambit.

překlady

osoba nedobrovolně v nepříznivé situaci nebo zemřelá

• angličtina: victim ^(en)
• francouzština: victime ^(fr) m
• italština: vittimo ^(it) m
• slovenština: obäť ^(sk) ž
• srbština: жртва ^(sr) ž

rituální usmrcení

• srbština: жртва ^(sr) ž

vzdání se něčeho ve vyšší prospěch

• angličtina: sacrifice ^(en)
• francouzština: sacrifice ^(fr) m
• italština: sacrificio ^(it) m
• slovenština: obäť ^(sk) ž
• srbština: жртва ^(sr) ž

synonyma

1. –
2. obětování, (zastarale) žertva
3. (zastarale) žertva
4. –

antonyma

1. útočník, násilník, agresor, vrah
2. –
3. –
4. –

související

• obětní
• obětovat

slovní spojení

• poziční oběť

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-05, [cit. 2008-06-10]. Heslo oběť.