Přeskočit na obsah
| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
ujčena
|
ujčeny
|
| genitiv
|
ujčeny
|
ujčen
|
| dativ
|
ujčeně
|
ujčenám
|
| akuzativ
|
ujčenu
|
ujčeny
|
| vokativ
|
ujčeno
|
ujčeny
|
| lokál
|
ujčeně
|
ujčenách
|
| instrumentál
|
ujčenou
|
ujčenami
|
- (archaicky) dcera matčina bratra, případně obecněji sestřenice z matčiny strany[1]
- (archaicky) sestra matky[2]
—
- (neutrálně) sestřenice
- (neutrálně) teta
- ↑ LUTONSKÝ, Boleslav. Lexikon genealoga. Praha : Boleslav Lutonský, 2003. ISBN 80-238-9557-5. Heslo „ujčena, ujčená sestra“, s. 357.
- ↑ SOCHOVÁ, Zdeňka. Specifické rysy českého a slovenského příbuzenského názvosloví. Naše řeč, 1976, roč. 59, čís. 5. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Svazek 4. Praha : František Šimáček, 1884. Dostupné online. Heslo „Teta, tetka, tetička, tetinka“, s. 73.
