ujec

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte uječ.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʔʊ.jɛt͡s]

dělení[editovat]

  • ujec

etymologie[editovat]

Ze staročeštiny, kde utvořeno od předpokládaného praslovanského *ujь, které z indoevropského *h₂ewh₂yos. Srovnej především polské wuj, slovenské ujo, staropruské awis, dále i ruské zastaralé уй či srbochorvatské ujak.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ ujec ujci
genitiv ujce ujců
dativ ujci ujcům
akuzativ ujce ujce
vokativ ujče ujci
lokál ujci ujcích
instrumentál ujcem ujci

význam[editovat]

  1. (zastarale, nářečně) strýc z matčiny strany[1]
  2. (zastarale, řidčeji) manžel matčiny sestry[2]
  3. (nářečně) venkovan, soused[1]
  4. (nářečně) výr[1]
  5. (nářečně) druh tlačenky[2]
  6. (nářečně) poduška, polštář[2]

překlady[editovat]

  1. matčin bratr
  2. manžel tety
  3. venkovan
  4. —
  5. —
  6. —

synonyma[editovat]

  1. strýc
  2. strýc
  3. strejc, strýc, kmotr
  4. –
  5. –
  6. –

antonyma[editovat]

  1. teta, strýc
  2. –
  3. –
  4. –
  5. –
  6. –

související[editovat]

slovinština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [úːjət͡s]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

význam[editovat]

  1. ujec, matčin bratr
  2. strýček, strýc
  3. (v zoologii) kuňka žlutobřichá

synonyma[editovat]

  1. ―
  2. stric
  3. ―

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Československá akademie věd. Ústav pro jazyk český. Slovník spisovného jazyka českého. Díl VI. Š-U. Praha: Academia, 1989. Heslo „ujec“, s. 306.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Ústav pro jazyk český Československé akademie věd. Příruční slovník jazyka českého. Díl VI. T-Vůzek. Praha: Státní nakladatelství, 1951-1953. Heslo „ujec“, s. 438, 439.
Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=ujec&oldid=1290985“