řezat

čeština

výslovnost

• IPA: [r̝ɛzat],  řezat^{? • info}

dělení

• ře-zat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	řežu / řezám	řežeš / řezáš	řeže / řezá	řežeme / řezáme	řežete / řezáte	řežou / řezají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	řež / řezej	řežme / řezejme	řežte / řezejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	řezal	řezala	řezalo	řezali	řezaly	řezala
trpné	řezán	řezána	řezáno	řezáni	řezány	řezána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	řezaje / řeže	řezajíc / řežíc	řezajíce / řežíce

význam

1. oddělovat od sebe či přerušovat postupně pomocí ostrého nástroje, zejména pily nebo nože
   • Celý týden řezal pilou dříví na otop.
   • Dvakrát měř, jednou řež.
2. (silně) bít, např. z výchovných důvodů; udělovat nářez, dávat výprask
   • Tebe doma zamlada málo řezali, viď?

překlady

1. oddělovat nožem nebo pilou

   • angličtina: cut, saw
   • francouzština: découper, trancher, tailler, couper
   • němčina: schneiden, sägen
   • slovenština: rezať
2. dávat výprask

   • angličtina: thrash
   • francouzština: tabasser, battre, infliger des sevères corrections
   • němčina: prügeln, dreschen
   • slovenština: trieskať

synonyma

1. krájet; (v obecném jazyce, expresivně) šmikat, fikat, pižlat
2. bít, mlátit, třískat, dávat výprask

související

• řez
• řež
• řezaný
• řezba
• řezný
• řežba
• řezina
• řezka
• dořezat
• nařezat
• obřezat
• odřezat
• ořezat
• pořezat
• podřezat
• prořezat
• přeřezat
• rozřezat
• seřezat
• sřezat
• vřezat
• vyřezat
• zařezat
• zřezat
• říznout
• řezávat

přísloví, úsloví a pořekadla

• dvakrát měř, jednou řež

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-02-21]. Heslo řezat.