жечь

ruština

výslovnost

• IPA: [ʐɛtɕ]  жечь^{? • info}

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní
• k dokonavému сжечь, пожечь či разжечь a opětovacímu жигать

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	жгу́	жжём
2.	жжёшь	жжёте
3.	жжёт	жгу́т

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—
2.	жги́	обожги́тесь
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé činné
Rod	Singulár	Plurál
mužský	жёг	жгли́
ženský	жгла́
střední	жгло́

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	жгу́щий
ženský
střední

Adjektivum slovesné minulé činné
Rod	Singulár	Plurál
mužský	жёгши
ženský
střední

význam

1. pálit, spalovat
   • Я вынул из ящика стола тяжёлые списки романа и черновые тетради и начал их жечь. – Vyndal jsem ze zásuvky stolu těžký rukopis románu a sešity s koncepty a začal je pálit.
2. vypalovat
3. (přeneseně, hovorově) makat, dělat, rozje(c)t to
   • на этом суде власти сильно жгли, и вряд ли этот опыт когда-либо будет повторен. – Avšak tím procesem se úřady, jak známo, pěkně spálily a sotvakdy se tato zkušenost bude opakovat.
4. (přeneseně) trápit, sužovat, pálit, být palčivý
   • Дома, находясь под впечатлением свежей грусти, я написал стихотворенье, в котором высказал все, что жгло и волновало меня.
   • Сожаление, досада, ревность, тоска жгли кровь мою. – Moji krev pálily soucit, vztek, žárlivost a stesk.

související

• обжечься
• жженный
• жжёнка
• разжечь
• сжечь
• поджечь

přísloví, rčení a pořekadla

• на своём молоке обжёгшись, на чужую воду дуть