zvíře

čeština

výslovnost

• IPA: [zviːr̝ɛ],  zvíře^{? • info}

dělení

• zví-ře

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	zvíře	zvířata
genitiv	zvířete	zvířat
dativ	zvířeti	zvířatům
akuzativ	zvíře	zvířata
vokativ	zvíře	zvířata
lokál	zvířeti	zvířatech
instrumentál	zvířetem	zvířaty

význam

1. (hovorově, nesprávně v zoologii) větší druh živočicha (mimo člověka), např. savec, ještěr apod.
   • Nejkrásnější zvíře, zvíře pro rytíře, jmenuje se kůň.
   • Bály jsme se, že na nás vyběhne nějaké zvíře.
2. (přeneseně, hovorově) obecně tvor
   • Kráska a zvíře
3. (přeneseně, hovorově) osoba zastávající důležitou veřejnou funkci
   • Kdysi to býval obyčejný člověk, ale od té doby, co je náměstkem ministra, je z něho velké zvíře.
4. (hanlivě) člověk který nemá (žádné nebo příliš slabé) zábrany; člověk, který snadno podléhá svým pudům
   • Ty jsi ale zvíře! Mohl by ses taky trochu ovládat...

překlady

živočich

• angličtina: beast, animal
• esperanto: animalo
• finština: eläin
• francouzština: bête ž, animal m
• galicijština: animal m
• italština: animale m
• katalánština: animal m
• latina: animal s, bestia ž
• lotyština: zvērs
• maďarština: állat
• němčina: Tier s
• polština: zwierzę s
• portugalština: animal m
• ruština: зверь
• řečtina: θηρίο s
• slovenština: zviera s
• srbština (cyrilice): животиња ž
• staroslověnština: животъ m, звѣрь m
• španělština: animal m

synonyma

1. živočich, němá tvář
2. –
3. papaláš

související

• zvířátko
• zvěř
• zvěrokruh
• zvířena
• zvířecí
• zvířetník
• zvířecký
• zvířectvo

slovní spojení

• hospodářské zvíře
• domácí zvíře
• dravé zvíře
• kožešinové zvíře
• domestikované zvíře
• lovné zvíře
• velké zvíře

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-11-19]. Heslo zvíře.

externí odkazy

• Článek Zvíře ve Wikipedii
• Kategorie Animals ve Wikimedia Commons