Diskuse k Wikislovníku:Formát hesla

Archiv starších diskusí

Návrhy na úpravu

sekce výslovnost

Stávající stav uvádí tento doporučený formát:

 === výslovnost ===
 * {{IPA|výslovnost}}, {{Audio|soubor.ogg|heslo}}
 
 ==== homofony ====
 * [[homofon]]

1. Připadá mi nesmyslné, mít informace o výslovnosti formátovány jako neuspořádaný (=odrážkový) seznam o jedné položce, do níž pak vložíme všechny informace oddělené čárkou.
2. Z doporučení není zřejmé jak postupovat, existuje-li více přípustných výslovností (německá/rakouská, britská/americká, sefardská/aškenázská/jemenitská apod.) Šablona {{IPA}} sice umožňuje vložení až čtyř parametrů (což by se v době modulů dalo bez problému rozšířit na neurčito), ale tento způsob je značně nepraktický.
   • Neumožňuje označit, o jakou variantu výslovnosti se jedná,
   • neumožňuje propojení jednotlivých zápisů IPA s odpovídajícím audio souborem,
   • neumožňuje propojení jednotlivých variant (IPA/audio/obojí) s odpovídajícími homofony,
   • komplikuje vkládání zdrojů, je-li variant více.

Můj návrh:

 === výslovnost (1) ===
 * ''popis varianty/regionu''
 * {{IPA|výslovnost}}<ref ... />
 * {{IPA|případná další výslovnost podle jiného zdroje}}<ref ... />
 * ...
 * {{Audio|soubor.ogg|heslo}}
 * ...

 ==== homofony ====
 * [[homofon k výslovnosti (1)]]
 * [[další homofon k výslovnosti (1)]]
 * ...

Prosím o názory a komentáře.--Shlomo (diskuse) 2. 11. 2014, 10:30 (UTC)

Není mi úplně jasné, zda navrhujete jenom zakotvit v doporučení formátu, jak se má výslovnost zapisovat v těchto případech, nebo to i nějak pozměnit. Výslovnost je běžně dělená podle regionů v anglických heslech, viz např. before a mnoho dalších. Zdá se Vám, že to nedostačuje? Nebo máte na mysli jiný jazyk s nějakými specifickými vlastnostmi? Možná by bylo vhodné vybrat nějaké takové heslo, které se Vám zdá sporné, a na konkrétním příkladu (třeba na diskusní stránce) ukázat navrhovanou variantu.--JOtt (diskuse) 4. 11. 2014, 13:23 (UTC)

Nedostačuje. Jednak způsob označování regionů (nebo jiných variant) výslovnosti není uveden v doporučení, takže těžko očekávat, že ho všichni uživatelé budou dělat ausgerechnet podle vzoru before. Což by se dalo vyřešit doplněním doporučení (...a případyným vytvořením šablony nebo seznamu používaných výslovností). Já ale tento formát nepovažuji za vhodný a navrhuji ho změnit. Už v citovaném příkladu before máte v americké výslovnosti dva IPA přepisy a jen jednu nahrávku, přičemž není jasné, ke kterému přepisu se vztahuje. Podle vizuální prezentace k druhé (není od ní oddělena čárkou), podle mého ucha k první (to se ovšem dopouštím vlastního výzkumu...;) Navíc, budeme-li chtít doplnit homonymum (třeba B4, viz w:en:B4), bude to IMHO akceptovatelné homonymum k výslovnosti IPA: [bɪˈfɔː] nebo IPA: [bɪˈfɔːr], ale nikoli k IPA: [bəˈfɔːr]. Jiný názornější příklad z mé specializace: hebrejské slovo קָרָא, jak bych si ho představoval já:

=== výslovnost (1) ===
* ''moderní izraelská''
* {{IPA|kaˈra}}
==== homonyma ====
*[[קָרָה]]
*[[כָּרָה]]
*[[קָרַע]]

=== výslovnost (2) ===
* ''aškenázská''
* {{IPA|koˈro}}
==== homonyma ====
*[[קָרָה]]
*[[כָּרָה]]
*[[כּוֹרָה]]

=== výslovnost (3) ===
* ''sefardská''
* {{IPA|qaˈra}}
==== homonyma ====
*[[קָרָה]]

... a jak bych ho byl nucen řešit při dodržení stávajícího pravidla (s přihlédnutím k příkladu s before):

=== výslovnost ===
* (''moderní izraelská'') {{IPA|kaˈra}}
* (''aškenázská'') {{IPA|koˈro}}
* (''sefardská'') {{IPA|qaˈra}}
==== homonyma ====
*[[קָרָה]]
*[[כָּרָה]] (pouze v aškenázské a moderní izraelské výslovnosti)
*[[קָרַע]] (pouze v moderní izraelské výslovnosti)
*[[כּוֹרָה]] (pouze v aškenázské výslovnosti)

První varianta mi rozhodně připadá přehlednější a zejména pro případné strojové zpracování použitelnější. Příklad je jen s transkripcí a jednou výslovností (=jeden zdroj...) ke každé variantě a homonymy, více zdrojů a audio-soubory by druhý (stávající) způsob zápisu znepřehlednily ještě víc. (v prvním [navrhovaném] způsobu by v takovém případě přibylo vždy po jedné položce do příslušného seznamu...)--Shlomo (diskuse) 4. 11. 2014, 20:37 (UTC)

Dovolím si přidat odkaz na 生花, kde jsem musel požádat o pomoc kolegů, protože jsem nebyl schopen podle Wikislovník:Formát hesla heslo zpracovat. Nejsem si jistý, zda po výpomoci je heslo v tomto ohledu (výslovnosti + jejich homofony + varianty zápisu některých z nich) v pořádku. Aby bylo jasné, v čem byly potíže, doporučuji se podívat do historie stránky a i na související hesla, například 生け花, případně související diskuse. --Kusurija (diskuse) 4. 11. 2014, 20:55 (UTC)

Já s návrhem nemám na pohled žádný problém, ale šlo by například pro větší přehlednost udělat příklad změny v hesle before (kteréžto používá písmo, kterému většina zúčastněných spíše rozumí než hebrejskému)? A mohl by Danny B. či někdo jiný zjistit, kolik takových hesel s více výslovnostmi máme? JAn Dudík (diskuse) 6. 11. 2014, 08:48 (UTC)

V japonských heslech to bude více, jak polovina. Tedy, až budou dokončena. Nyní nejsou komplet. --Kusurija (diskuse) 7. 11. 2014, 06:33 (UTC)

Příklad v latince uvedu, ale použiju raději zřetelnější heslo lever (v angličtině). Podle mé představy:

 === výslovnost (1) ===
 * ''britská''
 * {{IPA|ˈliː.və}}
 * {{Audio|en-uk-lever-2.ogg|lever (UK)}}
 ==== homonyma ====
 *[[leaver]]
 
 === výslovnost (2) ===
 * ''americká''
 * {{IPA|ˈlevər}}
 * {{Audio|II US lever.ogg|lever (USA)}}

Podle stávajícího foršriftu:

=== výslovnost ===
* ''brit.'' {{IPA|ˈliː.və}}, {{Audio|en-uk-lever-2.ogg|lever (UK)}}
* ''amer.'' {{IPA|ˈlevər}}, {{Audio|II US lever.ogg|lever (USA)}}
==== homonyma ====
* [[leaver]] (pouze v britské výslovnosti)

Zjištění počtu existujících hesel s více výslovnostmi bude problémové, protože jak vidíme na odkazovaných příkladech, více výslovností se uvádí několika různými způsoby. Ani mi po pravdě není moc jasné, k čemu by tato informace byla - byl by vysoký počet argumentem spíš pro, nebo spíš proti změně stávajícího doporučení? :O Pokud bychom do budoucna chtěli počty výslovnosti nějak monitorovat, pak by asi bylo lepší vytvořit pro výslovnost nějakou šablonu (což by možná vůbec bylo nejlepší řešení), zápis by pak mohl vypadat nějak takto:

=== výslovnost ===
{{Výslovnost
|typ=britská
|ipa=ˈliː.və
|audio=en-uk-lever-2.ogg
|homofony=[[leaver]]
}}
{{Výslovnost
|typ=americká
|ipa=ˈlevər
|audio=II US lever.ogg
}}

Případně doplnit o argumenty zdroj=, audio2= (atd.), homofon2= (atd.)--Shlomo (diskuse) 7. 11. 2014, 09:12 (UTC)

V japonštině bývá homofonů i více než 100. Chcete je všechny nacpat do 1 šablony? --Kusurija (diskuse) 7. 11. 2014, 10:48 (UTC)

Koneckonců proč ne? Modul by s tím problém mít neměl a aspoň se budou dobře počítat ;) --Shlomo (diskuse) 7. 11. 2014, 10:53 (UTC)

Myslím, že v případech, kdy existuje více výslovností, by zavedení takovéto šablony a příslušného doporučení ve formátu hesla bylo přínosem. Jsem tedy pro. --JOtt (diskuse) 15. 11. 2014, 10:22 (UTC)

Jsem pro. (Něco, co nesouvisí bezprostředně: S těmi japonskými homofony bych trochu slevil, uvádět takové množství mně osobně přijde poněkud divoké.) --Pyprilescu (diskuse) 16. 11. 2014, 19:26 (UTC)

Divoké nedivoké, ono jich prostě tolik je (u některých kombinací, u jiných kombinací je jich méně). S tím nic nenaděláš, japonština není čeština, kde jsou homofony ve srovnání s japonštinou spíše rarita... --Kusurija (diskuse) 18. 11. 2014, 21:14 (UTC)

V jiných sekcích běžně zapisujeme upřesňující údaje o platnosti uvedených informací před tuto informaci, kdy s výhodou užíváme existující příznaky, lze dohledat i u zápisu výslovnosit, např. mother#výslovnost. Proč to u výslovnosti dělat jinak? --Milda (diskuse) 20. 11. 2014, 22:40 (UTC)

Stávající doporučení ovšem neuvádí ani tuto možnost zápisu. To lze samozřejmě napravit, ale domnívám se, že v tomto případě to není vhodné řešení.

Používání příznaků samo o sobě považuji za žádoucí (a beru to jako podnět pro tvorbu případné šablony), nicméně nepovažuji za vhodné házet do jednoho pytle informace o variantě výslovnosti jako uceleném systému (britská/americká/aj., německá/rakouská, aškenázská/sefardská) s informacemi o způsobu použití výslovnosti a jeho významových či stylistických odstínech (spisovná, hovorová, vulgární, hyperkorektní, slangová apod.) v rámci konkrétního systému. Dovedu si představit situaci, kdy v rámci jednoho systému (např. americká výslovnost angličtiny) bude několik možností výslovnosti konkrétního slova s různými stylistickými odstíny (vyjádřenými příslušnými příznaky), které navíc mohou být v rozporu nebo i protikladu s příznaky pro jiný systém výslovnosti (např. en-GB).

Navíc to neřeší chybějící propojení jednotlivých variant s příslušnými homofony (...což byla hlavní pohnutka mého návrhu).--Shlomo (diskuse) 22. 11. 2014, 21:55 (UTC)

Jak skončila tato debata? Byl návrh přijat / nepřijat a případně v jaké formě? --Auvajs (diskuse) 28. 3. 2015, 22:37 (UTC)

No, zazněly tu hlasy pro šablonové řešení, takže se asi čeká, až někdo (nebo i někdo jiný) připraví tu šablonu/modul, aby se nad ní dalo debatovat dál...--Shlomo (diskuse) 28. 3. 2015, 23:00 (UTC)

Snahy o sjednocení současného chaosu jsou chvályhodné, ale zatím tu nevidím žádný schopný návrh šablony a jejího výstupu (resp. možných výstupů) pokrývající známé potřeby a umožňující rozšiřitelnost dle eventuálních nových potřeb, tudíž debata zjevně neskončila. Pro začátek by každopádně bylo vhodné ten chaos maximálně konsolidovat na minimální možné množství variant.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 28. 3. 2015, 23:55 (UTC)

A vy se toho nechcete ujmout? Programování vás evidentně baví víc než tvorba slovníku ;-) O potřebnosti té šablony se zdá, že jste taky přesvědčený. ;) Na jiných místech jste argumentoval potřebností systémového řešení. Nuže v tomto případě je systémové řešení přechod na strukturovanou šablonu a případné zadávání dat do ní, nikoli ruční oprava desítek různých variant v tisících hesel. --Auvajs (diskuse) 29. 3. 2015, 17:00 (UTC)

Programování je samozřejmě součástí tvorby slovníku. O potřebnosti strukturovaného zadávání jsem přesvědčený už léta, kdysi jsem to i navrhoval, ale tehdy se to nějak nesetkalo s potřebnou odezvou. Klidně příslušnou šablonu a modul naprogramuju, nicméně až budou jasně definované potřeby minimálně na základě analýzy toho stávajícího chaosu, a ty v tuto chvíli zatím nejsou. Ruční oprava většiny těch stovek různých variant, které zde vytvořili uživatelé nerespektující formát hesla, bude celkem logicky muset nastat tak jako tak, bez ohledu na existenci šablony.
— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 29. 3. 2015, 18:00 (UTC)

Programování není v žádném případě součástí tvorby slovníku. Slovník je vytvářen zadáváním dat do databáze, nikoli správou té databáze nebo tvorbou rozhraní zpřístupňování databáze. To jsou vedlejší technické věci, které lexikografové ani zpravidla osobně nedělají. Vaše představa "tvorby slovníku programováním" je nesmyslná, nemá jakoukoli oporu v lexikografii.

Vzhled sekcí i nástin formátu šablony už byly prezentovány výše. Nikdo proti tomu neprotestoval, mně osobně se návrhy zdají rozumné.

Strukturované zadávání je určitě nezbytné a každý k němu vedoucí krok je dobrý. Ovšem samozřejmě není možné dělat překotné kroky a hlavně provádět změny bez konsensu. Zatím jsem viděl jen váš návrh podstránek, což ovšem zrovna není věc, která by byla nutná a přinášela větší přínos. Ono by pro začátek bohatě stačilo zadávat názvy sekcí šablonami - kromě toho, že by se tím v názvech sekcí zavedla konzistence by to mimo jiné i umožnilo automatickou kategorizaci. Další krok by mohl být zadávání mluvnických kategorií strukturovaně. --Auvajs (diskuse) 29. 3. 2015, 19:05 (UTC)

Pokud by se názvy sekcí zadávaly šablonami, pak by takové sekce nešly samostatně editovat.--Zdenekk2 (diskuse) 29. 3. 2015, 19:55 (UTC)

sekce varianta zápisu

Stávající stav je nepřehledný a nesrozumitelný:

=== varianta zápisu ===
* [[význam 1]], [[význam 2]]

1. Operuje s označením "významu", které je ovšem definováno teprve dále a na nižších úrovních; slovo může mít navíc třeba dva významy jako sloveso a tři jako podstatné jméno - co je potom "význam 1"?
2. Není jasné, jak zapsat více variant k jednomu významu.
3. Není jasné, zda a jak se má označovat, o jakou variantu se jedná (regionální odchylka, latinka/cyrilice, starší varianta apod.)

Můj návrh:

=== varianty zápisu ===
* [[varianta 1]] (popis)
* [[varianta 2]] (popis)
* ...

Vztahuje-li se varianta jen k určitému slovnímu druhu spadajícímu pod příslušné heslo, podřadí se celá sekce pod příslušný slovní druh. Vztahuje-li se v rámci slovního druhu jen k určitému významu, lze to označit v popisu, nebo zvážit rozdělení slovního druhu na samostatné položky [podstatné jméno (1), podstatné jméno (2), ...]. Prosím rovněž o názory a komentáře.--Shlomo (diskuse) 2. 11. 2014, 10:30 (UTC)

Stávající doporučení je zapsáno takto:

=== varianty zápisu ===
* [[heslo]]

A dále: „Poznámkou v závorce, odlišenou kurzívou, je vhodné označit např. starší pravopis, knižní varianty apod.“ Takže do těch závorek lze uvést např., že se jedná o variantu jen pro určitý význam. Je pravda, že ve složitějších případech by mohlo být vhodné varianty, podobně jako výslovnost, uvádět pro jednotlivé slovní druhy či významy. Pro další diskusi by se ale i tady mohlo hodit, kdybyste uvedl konkrétní případ.--JOtt (diskuse) 4. 11. 2014, 13:23 (UTC)

Aha, ono je tu formátování variantních zápisů doporučeno dvakrát, a pokaždé jinak (WS:FH#Struktura hesla vs. WS:FH#Varianty). S tím druhým (který cituje JOtt) v podstatě nemám problém, je to vlastně totéž, co jsem navrhoval (až na formulaci varianta/varianty'), ale na té tolik nelpím. Takže navrhuji sjednotit formát na této podobě. Případně bych navrhoval nahradit nicneříkající pojem heslo pojmem varianta, a ujasnit, jakým způsobem uvádět více než jednu variantu. Já jsem pro uvádění v samostatných položkách neuspořádaného (=odrážkovaného) seznamu v souladu se sématnikou tohoto značkování (což už nějakou dobu dělám, až dodatečně jsem si všiml, že by to možná někomu mohlo vadit kvůli rozporu s nezávazným, leč striktně vyžadovaným doporučením o formátu ;)--Shlomo (diskuse) 4. 11. 2014, 19:09 (UTC)

PS: Možnost uvedení v podsekci dle potřeby už doporučení uvádí, takže není třeba doplňovat.--Shlomo (diskuse) 4. 11. 2014, 19:09 (UTC)

V jiných sekcích běžně zapisujeme upřesňující údaje o platnosti uvedených informací před tuto informaci, kdy s výhodou užíváme existující příznaky, lze dohledat i u zápisu variant, např. být#varianta zápisu. Proč to u variant dělat jinak? --Milda (diskuse) 20. 11. 2014, 22:40 (UTC)

V tomto případě nemám nic proti, ale napišme to takto i do "doporučení".--Shlomo (diskuse) 21. 11. 2014, 07:01 (UTC)

Jenom upozorním, že ten příklad u být je formálně špatně. Bět apod. není variantou zápisu, nýbrž i výslovnosti, apod. Je to varianta slova. Proto mi přijde "Varianta zápisu" zbytečně omezující a nutící používat formálně špatné konstrukce. Daleko lepší, přesnější a použitelnější mi přijde pouhé "Varianta". --Palu (diskuse) 21. 11. 2014, 11:24 (UTC)

Po pravdě řečeno na to nemám úplně jasný názor. Na jednu stranu je Paluova výtka správná, na druhou stranu se bojím, že pod označení "varianta" (nebo raději "varianty"?) budou editoři uvádět i slova patřící spíš do sekce "synonyma" (krtek/krt), popřípadě cizojazyčné varianty přejatých slov (kurs/course). To bych nepovažoval za dobrý nápad. Podaří-li se toto nějak vymezit, nejsem proti.--Shlomo (diskuse) 25. 11. 2014, 08:45 (UTC)

Samozřejmě, že by bylo potřeba to dobře definovat. Ostatně to by bylo potřeba nezávisle na tom, jak se bude sekce jmenovat, protože pojmout má to samé nezávisle na jménu. Napadá mě něco jako "uvádějte jen ta slova, která se odlišují pouze v drobnostech, např. drobné odchylky v zápisu a výslovnosti; vzdálenější varianty jako krtek/krt, kurs/course řadíme (s případnými patřičnými příznaky) do synonym". --Palu (diskuse) 25. 11. 2014, 11:44 (UTC)

Formát kandži

Doporučuji vypracovat Wikislovník:Formát kandži a z formátu hesla na něj odkázat. Diskusi na toto téma jsem ochoten rozvinout, pokud bude o to zájem a nebude snaha vše bagatelizovat ve styku: vše potřebné již ve formátu hesla je. Není. Děkuji za názory. --Kusurija (diskuse) 4. 11. 2014, 20:26 (UTC)

Taky mám dojem, že WS:FH je pro formátování kandži hesel nedostačující. Obávám se však, že mé znalosti japonštiny nejsou dostačující, abych přišel s nějakým smysluplným a komplexním návrhem. Budu ale rád, když si do toho troufnete, a dají-li časové možnosti, budu se snažit konstruktivně spolupracovat.--Shlomo (diskuse) 4. 11. 2014, 20:44 (UTC)

Děkuji za podporu. Existují tyto problémy (z nedostatku času nevyjmenuji vše najednou, ale postupně):

1. Hanzi [chan-c'] (Švarného přepis) a kandži mohou, ale nemusí být shodné. Existují kandži, používané pouze v japonštině a z těchto ještě jedny jsou čínského původu a jiné jsou japonského původu. Velké množství hanzi je používáno pouze v čínštině (pro mne tenký led), z nich jedny pouze v jednom dialektu, další pouze v jiném dialektu čínštiny další ve více dialektech, ale pouze v čínštině.

2. V hesle kandži/hanzi nutně musí být uvedeno, pod který radikál je dané kandži zařazeno + kolik je tahů navíc. Dále by bylo ideální (snad ne bezpodmínečně nutné) uvést, jak je zařazeno/klasifikováno podle nejvýznamnějších slovníků (viz např. na angl. wictionary en:生:

   "KangXi: page 754, character 26
   Dai Kanwa Jiten: character 21670
   Dae Jaweon: page 1162, character 4
   Hanyu Da Zidian: volume 4, page 2575, character 1
   Unihan data for U+751F"). 

3. Musí být uvedena všechna čtení, která zároveň musí být pojmenována (o jaké čtení se jedná + ideálně s odkazem na heslo, co ten název znamená). U čínštiny je to jednoduché - nejčastěji má znak jedno čtení. U japonštiny občas může počet čtení přesahovat desítku. U japonských čtení je nezbytně nutné vždy označit, zda se jedná o kun'jomi (japonské), on'jomi (sinojaponské; ty se dělí ještě na goon, kan'on, sóon a ​tóon; toto podrobnější rozdělení on'jomi nepovažuji za nutné, ale jen za občas vhodné/vítané) a nepravidelné, někdy označované jako nanori.

3a. K uvedeným různým čtením by bylo nanejvýš žádoucí uvést příklady (s uvedenou výslovností v závorce).

4. V případě dostupnosti (vizuální) informace (která nezřídka je k dispozici) uvést pořadí tahů při psaní (někdy bývají rozdíly v pořadí tahů mezi japonštinou a čínštinou) a základní (4) historické formy znaku (na to již existuje šablona).

5. Měla by být možnost k jednotlivýn čtením přiřadit i (+/-odlišný) význam (bez vynucování).

6. Pokud se vyskutuje lemma (slovíčko) zapisovaní pouze tím jedním znakem (t.j. bez okurigany a ne ve složenině) mělo by se uvést (dále) standardním způsobem, jak je uvedeno ve formátu hesla + s tím, že tímtéž znakem (jedním) může být zapsáno i jiné lemma (jiná výslovnost => jiný význam; nikoliv však nutně jiný význam). Lemmata, zapisovaná tímto znakem + (a) okuriganou by měla mít samostatné heslo. Pouze by mělo být na něj odkázáno.

7. [pro nedostatek času nedokončeno]

--Kusurija (diskuse) 4. 11. 2014, 21:57 (UTC)

poznámky vs. reference

Dokonce i někteří zkušení editoři opakovaně do sekce "poznámky" vkládají poznámky, což je v rozporu s aktuálním zněním doporučení, které vyžaduje, aby se v sekci „poznámky“ uváděly reference, ze kterých bylo čerpáno. To považují jiní editoři za závažný prohřešek a vkládají do takových hesel šablonu {{Upravit}}. Aby nedocházelo k matení uživatelů a zbytečným sporům, navrhuji jedno z následujících řešení:

1. přejmenovat sekci "poznámky" na "reference",
2. upravit doporučení v tom smyslu, že sekce "poznámky" může kromě referencí obsahovat i (věcné) poznámky k heslu, nebo
3. zavést samostatné sekce "poznámky" a "reference", popřípadě "poznámky" s podsekcí "reference"

Jaké jsou názory komunity?--Shlomo (diskuse) 2. 12. 2014, 09:47 (UTC)

Přiklonil bych se k variantě č. 2, tj. nevidím, proč by sekce "poznámky" nemohla obsahovat poznámky. V některých případech (leckdy) totiž tyto mají tvar podobný jako reference, tj. vztahují se k určitému místu v hesle, kde se na ně odkazuje. Varianta č. 3 by zavedla zmatek v tom, že by nebylo jasné, do které části poznámky formátované pomocí tagů <ref> patří.--JOtt (diskuse) 2. 12. 2014, 09:59 (UTC)

Jen technická poznámka k výhradám ke 3. variantě: Rozlišení je jasné, z čeho bylo čerpáno, přijde do referencí; doplňující a rozšiřující informace do poznámek. Formátování pomocí <ref> by na to nemělo mít vliv, pro poznámky lze použít atribut name="poz" (nebo naopak pro reference name="ref", nebo obojí...). Tímto způsobem lze i ozdrojovat informaci v poznámce (popř. opoznámkovat údaj v referenci).--Shlomo (diskuse) 2. 12. 2014, 10:26 (UTC)

Ad 1: Výhodou by byla shodnost s Wikipedií, ale neřeší míchání poznámek a referencí v jednom odstavci (= muselo by se to všechno projít a rozdělit). Většina poznámek medle nemívá tvar <ref name="pozn">Poznámka</ref>, ale bývá vložen řádek s textovou poznámkou.

Ad 2: Nejméně pracné řešení

Ad 3: Už tak bývá zmatek s úrovněmi nadpisů u koncových sekcí. Sekce navíc zmatek ještě zvýší

Z toho vyplývá, že se přikláním k variantě 2. JAn Dudík (diskuse) 3. 12. 2014, 06:49 (UTC)

ad 1: Wikipedie má na poznámky a reference dvě samostatné sekce, takže shodnost s Wikipedií by byla spíše u varianty 3. Domnívám se ovšem, že je to celkem irelevantní (tedy nepovažuji to ani za výhodu ani za nevýhodu). Maximálně můžeme čerpat ze zkušeností, které na Wikipedii s tímto řešením jsou... Jinak můj návrh prvního řešení byl myšlen tak, že sekce "reference" bude obsahovat pouze reference (stejně jako je to požadováno u dosavadní sekce "poznámky"), tedy že věcné poznámky nemají ve slovníkových heslech co dělat, resp. je lepší je začlenit do příslušných sekcí. Což je IMHO v naprosté většině připadů pravda. Ovšem nikdo z nás není odborníkem na všechny jazyky a jejich zvláštnosti; takže sám za sebe bych byl spíš pro poznámky povolit (var. 2 nebo 3, to je mi celkem jedno), ale pokud možno nepoužívat.--Shlomo (diskuse) 3. 12. 2014, 08:38 (UTC)

Poznámkami myslím hlavně takové ty věci typu nejdelší slovo bez samohlásky nebo nejdelší jednoslabičné slovo. JAn Dudík (diskuse) 4. 12. 2014, 07:01 (UTC)

Já bych byl pro řešení 3a), t.j. samostatné sekce (pojmenované) === Reference === (výše) a === Poznámky ===, ale ne ==== Poznámky ==== jako podsekce referencí (3b). --Kusurija (diskuse) 3. 12. 2014, 08:27 (UTC)

V návrhu je == Poznámky == s podsekcí === Reference ===, naopak by to opravdu moc nedávalo smysl...--Shlomo (diskuse) 3. 12. 2014, 08:42 (UTC)

Také se přimlouvám za variantu číslo 2. (Což z mé strany asi nepřekvapuje, že.)--Pyprilescu (diskuse) 3. 12. 2014, 11:47 (UTC)

Mě přijde nejvhodnější podsekce "reference", ale i varianta 2 mi přijde dostatečná. --Palu (diskuse) 5. 12. 2014, 13:23 (UTC)

Jaký je výsledek této debaty? Osobně by se mi nejvíc líbilo zavést oddělené sekce poznámky i reference jako to je na Wikipedii. --Auvajs (diskuse) 28. 3. 2015, 22:40 (UTC)

Vypadá to, že to někdo chce uhrát "do ztracena" - čili nechat nevyřešené, neboť mu návrhy "nejdou pod nos". Nebo to taky může být tím, že je (nás) tu málo editorů, kterým to +/- leží na srdci. Pak ale ať ti nezainteresovaní nemluví o lenosti a neúkolují jiné. --Kusurija (diskuse) 29. 3. 2015, 16:44 (UTC)

On je celkově vůbec problém s koncem stránky:

1. Míchají se tam různé typy dat: poznámky, reference, zdroje, "autoritní data", odkazy do sesterských projektů, ..., což je z hlediska sémantiky a strojového zpracování (potažmo následného ulehčování vkládání editorům) značně problematické.
2. Reference jako takové jsou zapisovány třemi způsoby: <references />, blok <references>...</references> obsahující jednotlivé reference a seznamem (typicky * {{IJP|...}}), resp. ještě čtvrtým: automaticky doplňovány MediaWiki, pokud někdo nevloží <references /> (to automatické doplnění je formátováno odlišně než přímé vložení).
3. Míchají se tam data vztahující se k různým jazykům (což je mimo jiné neduh toho, že jazyky nejsou rozděleny na podstránkách).

Na Wikizdrojích máme poznámkový aparát umožňující jednotlivé typy dat odlišit. Podobným způsobem by se to po důkladném prozkoumání existujících potřeb dalo zavést i zde. Každopádně ještě před tím bude třeba se vůbec zamyslet nad těmi výše jmenovanými body a ujasnit si, co kam patří a jak ten který typ dat formátovat.

— Danny B. ( diskuse • mail • přehled příspěvků ) 29. 3. 2015, 17:14 (UTC)