Vánoce

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • Vá-no-ce

etymologie[editovat]

Matematik, astronom a lékař Simeon Partlicius[1] vykládal etymologii slova Vánoce jako „Nativitas Christi“ a uváděl, že „české slovo vánoce od toho Weinachten pošlo“.[2] V 15. století se vyskytoval spřežkový tvar Wanocze i wanocze („sto kop grossu Czieskych na Wanocze“, „na trzeti Wanocze“, „pak na wanocze ynhed przysstnye patnaczte kop grossuow“).[3][4][5] Známo je též užití osobního jména ve tvaru vánočního pečiva (Janek „Wanoczka“).[6] K odstranění spřežky došlo na základě mluvnice Josefa Dobrovského.[7] Od poloviny 19. století se v obrozenecké češtině (r. 1849 dvojité „w“ nahrazeno jednoduchým „v“) a slovnících používal zápis vánoce.[8]

Jazykovědec a český slavista František Václav Mareš a prof. Stefan Michael Newerkla se kloní k výpůjčce sthněm. *wīnnahten (oproti názoru, že se jedná o hybridní kalk)[9]: staročeské vánocě,[10] ← *vęnocę ← ve staré horní němčině *wīnnahten ← *ze wihen nahten *in den heiligen Nächten, wihen (světit), Nacht (noc).“[11] Podle slavisty Aleše Půdy zůstává české -á-, slovenské -ia- nevysvětleno.[12] Machkův etymologický slovník uvádí staroněmecký tvar wínnahten[13] a soudí, že k převzetí muselo dojít ještě v předcyrilometodějské době.[14] František Václav Mareš uvádí, že souvislost slova vánocě s německým Weihnachten, staroněmeckým wīnnahten je evidentní a že si jí povšiml už Josef Dobrovský (Dobrovský: Weihnachtsſtritzel, m. wánočka, ſſtědrowka).[15][16] J. D. Dobrovský se domníval, že druhý komponent složeniny byl přeložen (nahten - noce), takže vznikl hybridní výraz a že k takovému formování českého výrazu docházelo i dříve jako například u slova bavlna (německy Baumwolle, Baum-wolle, česky ba-vlna).[17]

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský
  • pomnožné
  • vlastní jméno

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ Vánoce
genitiv Vánoc
dativ Vánocům
akuzativ Vánoce
vokativ Vánoce
lokál Vánocích
instrumentál Vánocemi / Vánoci

význam[editovat]

  1. tradiční křesťanské svátky, oslava narození Ježíše Krista (24.26. prosince)
    • Jaké jsi dostal dárky k Vánocům?

překlady[editovat]

  1. křesťanské svátky

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

poznámky[editovat]

  1. CERL Thesaurus. data.cerl.org [online].  [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
  2. Čeněk Zíbrt: Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk: Příspěvek ke kulturním dějinám českým, 1889, s. 254.
  3. Christian d' Elvert: Mährische und schlesische Chroniken, díl 1., vyd. A. Nitsch, 1861, s. 33-39: „sto kop grossu Czieskych na Wanocze“.
  4. Martin Leupold von Löwenthal: Chronik der königlichen Stadt Iglau: (1402 - 1607), vyd. Nitsch, 1861, s. 33.
  5. Mathias Pangerl: Urkundenbuch des Cistercienserstiftes B. Mariae V. zu Hohenfurt in Böhmen, vyd. Hof- und Staatsdruckerei, 1865, s. 254.
  6. Kniha počtů královského města Loun z let 1450-1472 a 1490-1491, Academia, 1979, s. 828: Janek Wanoczka.
  7. Josef Dobrovský: Podrobná mluvnice jazyka českého: v redakcích z roku 1809 a 1819, wánoce 498-499.
  8. ŠUMAVSKÝ, Josef Franta. Deutsch-böhmisches Wörterbuch: K - Z, Band 2 [online]. Praha: Spurný, 1846. Srov. JUNGMANN, Josef. Slownik c̆esko-nĕmecký, 1833.
  9. Encyklopedický slovník češtiny (eds. Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J.). Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2002
  10. Pasionál biskupa Germana z Paříže, z pol. 14. stol. až do 2. pol. 14. stol. In: Newrkla, Sprachkontakte Deutsch-Tschechisch-Slowakisch, 2005.
  11. Univ.-Prof. Mag. Dr. Stefan Michael Newerkla, Universitätsprofessor für Westslawische Sprachwissenschaft Wien, Sprachkontakte Deutsch-Tschechisch-Slowakisch. Wien: Peter Lang 2005, s. 120.
  12. Aleš Půda: Zur Theorie der Lehnprägung im deutsch-tschechischen Sprachkontakt: eine historisch-vergleichende Untersuchung im innerslavischen und europäischen Kontext, 2010
  13. V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1968
  14. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „Vánoce“, s. 1.
  15. Josef Dobrovský: Deutsch-böhmisches Wörterbuch, Praha 1821: Weihnachtsſtritzel, m. wánočka, ſſtědrowka
  16. F. V. Mareš, České a slovenské vánoce/vianoce, Slavia 28, 1959, s. 516―518.
  17. František Václav Mareš: Cyrilometodějská tradice a slavistika, 2000

externí odkazy[editovat]

  • Článek Vánoce ve Wikipedii
  • Galerie Christmas ve Wikimedia Commons
  • Národní knihovna ČR. Vánoce - vzor růže?. Ptejte se knihovny, 2019-08-07, [cit. 2020-02-03]. Dostupné online.