Přeskočit na obsah

beng

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • beng

etymologie

[editovat]

citoslovce

[editovat]

význam

[editovat]
  1. zvuk výstřelu
    • Vnuk sáh níž, než je bok, tam, kde měl kolt, a jak stisk, kolt štěk BENG! BENG![1]

romština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • beng

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ beng benga
vokativ bengeja bengale
akuzativ benges bengen
dativ bengeske bengenge
lokativ bengeste bengende
instrumentál bengeha bengenca
ablativ bengestar bengendar
genitiv bengeskero
bengeskeri
bengeskere
bengengero
bengengeri
bengengere

význam

[editovat]
  1. čert, ďábel
  2. uličník, darebák
  3. zlý člověk
  4. (oblastně) drak

přídavné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
Číslo singulár plurál
Rod mužský ženský mužský
i ženský
nominativ beng beng beng
vokativ bengeja bengije bengale
akuzativ benges benga bengen
nepřímý pád benge benga benge
dativ bengeske bengake bengenge
lokativ bengeste bengate bengende
instrumentál bengeha bengaha bengenca
ablativ bengestar bengatar bengendar
genitiv bengeskero bengakero bengengero

stupňování

[editovat]
stupeň tvar
pozitiv beng
komparativ bengeder
superlativ jekhbengeder
najbengeder
nekbengeder
lekbengeder

význam

[editovat]
  1. zlý
  2. zlobivý, neposedný

poznámky

[editovat]