darebák

čeština

výslovnost

• IPA: [darɛbaːk]

dělení

• da-re-bák

etymologie

Odvozeno ze slova darmo (od dar, darovat) přes daremný, to zkomoleno na darebný, dále odvozeno: darebák. Příbuzná slova: dareba (v použití až od konce 18. století), darebina, darebácký, darebáctví, darebačit; přechýleně: darebačka.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	darebák	darebáci / darebákové
genitiv	darebáka	darebáků
dativ	darebáku / darebákovi	darebákům
akuzativ	darebáka	darebáky
vokativ	darebáku	darebáci
lokál	darebáku / darebákovi	darebácích
instrumentál	darebákem	darebáky

význam

1. špatný, bezcharakterní člověk

synonyma

1. bídák, dacan, dareba, gauner, grázl, hajzl, hanebník, holomek, křivák, lotr, lump, mizera, neřád, ničema, padouch, parchant, podlec, sígr, syčák, šmejd, šunt, všivák, šibeničník, ksindl, zlotřilec, zmetek