elativ

Možná hledáte Elativ nebo elatív.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɛlatɪf]

dělení

• ela-tiv

etymologie

Z novolatinského ēlātīvus, které je přes supinový kmen odvozeno od slovesa ēferre — odnášet pryč; vynášet.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	elativ	elativy
genitiv	elativu	elativů
dativ	elativu	elativům
akuzativ	elativ	elativy
vokativ	elative	elativy
lokál	elativu	elativech
instrumentál	elativem	elativy

význam

1. (v jazykovědě) tzv. superlativ absolutní — stupeň adjektiva či příslovce vyjadřující svrchovanou míru vlastnosti, aniž by porovnával s ostatními
2. (v jazykovědě) (v ugrofinských jazycích) mluvnický pád podstatného jména, který vyjadřuje "z místa pryč"

překlady

1. stupeň přídavného jména

   • arabština: اسم_التفضيل
   • němčina: Elativ m
   • nizozemština: elatief m
2. lokační pád v maďarštině, finštině a estonštině

   • angličtina: elative case
   • finština: elatiivi

související

• elativní
• elace
• eferentní

externí odkazy

• Článek Elativ ve Wikipedii