elativ

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Elativ nebo elatív.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈʔɛlatɪf]

dělení[editovat]

  • ela-tiv

etymologie[editovat]

Z novolatinského ēlātīvus, které je přes supinový kmen odvozeno od slovesa ēferreodnášet pryč; vynášet.

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ elativ elativy
genitiv elativu elativů
dativ elativu elativům
akuzativ elativ elativy
vokativ elative elativy
lokál elativu elativech
instrumentál elativem elativy

význam[editovat]

  1. (v jazykovědě) tzv. superlativ absolutnístupeň adjektiva či příslovce vyjadřující svrchovanou míru vlastnosti, aniž by porovnával s ostatními
  2. (v jazykovědě) (v ugrofinských jazycích) mluvnický pád podstatného jména, který vyjadřuje "z místa pryč"

překlady[editovat]

  1. stupeň přídavného jména
  2. lokační pád v maďarštině, finštině a estonštině

související[editovat]

externí odkazy[editovat]