fláma
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈflaːma]
dělení[editovat]
- flá-ma
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod mužský životný
etymologie[editovat]
Odvozeno z označení flamendr, počeštělého Flamländer, německy „Vlám“. To se do češtiny dostalo pravděpodobně v 17. století, kdy Albrecht z Valdštejna nechal zřídit pluk žoldnéřů. Jeho verbíři dali dohromady vojsko z vojáků různých národností, hodně též z Nizozemska a Flander; ti v Čechách v zimě odpočívali a užívali svůj volný čas vesele a bujaře.[1]
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | fláma | flámové |
| genitiv | flámy | flámů |
| dativ | flámovi | flámům |
| akuzativ | flámu | flámy |
| vokativ | flámo | flámové |
| lokál | flámovi | flámech |
| instrumentál | flámou | flámy |
význam[editovat]
překlady[editovat]
- flámující člověk
- slovenština: flamender m
synonyma[editovat]
související[editovat]
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | fláma | flámy |
| genitiv | flámy | flám |
| dativ | flámě | flámám |
| akuzativ | flámu | flámy |
| vokativ | flámo | flámy |
| lokál | flámě | flámách |
| instrumentál | flámou | flámami |
význam[editovat]
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
Heslo Fláma v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- ↑ STĚPANOVOVÁ, Ludmila. K etymologii frazeologismů s vlastními jmény. Naše řeč, 1989, roč. 72, čís. 1, s. 20. Dostupné online. ISSN 0027-8203.