hostitel

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɦɔscɪtɛl]

dělení

• ho-s-ti-tel

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hostitel	hostitelé
genitiv	hostitele	hostitelů
dativ	hostiteli / hostitelovi	hostitelům
akuzativ	hostitele	hostitele
vokativ	hostiteli	hostitelé
lokál	hostiteli / hostitelovi	hostitelích
instrumentál	hostitelem	hostiteli

význam

1. osoba, která ve svém obydlí přijímá hosty
2. (v biologii) organismus, na němž parazituje jiný organismus

překlady

1. osoba, která přijímá hosty

   • angličtina: host
   • francouzština: hôte m
   • němčina: Gastgeber m
2. kdo živí cizopasníka

   • angličtina: host
   • francouzština: hôte m
   • němčina: Wirt m

antonyma

1. host
2. parazit, cizopasník

související

• hostit
• hostitelka
• hostitelský
• pohoštění
• mezihostitel

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-02-26]. Heslo hostitel.

externí odkazy

• Článek Hostitel ve Wikipedii