hubička

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɦʊ.bɪ.t͡ʃka]

dělení

• hu-bič-ka

etymologie

Zdrobnělina slova huba pomocí přípony -ička.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hubička	hubičky
genitiv	hubičky	hubiček
dativ	hubičce	hubičkám
akuzativ	hubičku	hubičky
vokativ	hubičko	hubičky
lokál	hubičce	hubičkách
instrumentál	hubičkou	hubičkami

význam

1. (zastarale, knižně) polibek
2. zúžená část nádoby sloužící k vylévání
3. (v hudbě) vrchní díl saxofonu či klarinetu, který hráč drží v ústech
4. (zdrobněle) huba

překlady

1. polibek

   • angličtina: kiss
   • francouzština: baiser m, (dětsky) bisou m
   • italština: bacio m
   • japonština: 接吻
   • latina: basium s, osculum s
   • lotyština: skūpsts
   • němčina: Kuß m
   • slovenština: bozk m
   • španělština: beso m
   • švédština: kyss c
2. část nádoby

   • angličtina: spout, nozzle
   • francouzština: bec verseur m
   • němčina: Tülle ž
3. část saxofonu či klarinetu

   • angličtina: mouthpiece, embouchure
   • francouzština: bec m
   • němčina: Mundstück s, Schnabel m
   • polština: dziób m, ustnik m
   • ruština: мундштук m
   • švédština: munstycke s
4. —

synonyma

1. pusa, polibek, políbení, pusinka
2. hrdélko
3. nátrubek, náústek, náhubek
4. tlamička, držtička

související

• huba
• hubice
• hubka
• náhubek
• za hubičku

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo hubička.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo hubička.

externí odkazy

• Rozcestník Hubička ve Wikipedii