humno
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [hʊmnɔ]
dělení
[editovat]- hum-no
etymologie
[editovat]- Dříve se vyskytovalo ve tvaru gumno. Původ není zcela zřejmý, nejčastěji je vykládán jako složenina ze slov označujících dobytek (hovada) a mačkání či šlapání (srovnej mnout), vzhledem k původní slovanské technologii výmlatu, kdy se po obilí nechal šlapat dobytek.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | humno | humna |
| genitiv | humna | humen |
| dativ | humnu | humnům |
| akuzativ | humno | humna |
| vokativ | humno | humna |
| lokál | humně | humnech |
| instrumentál | humnem | humny |
význam
[editovat]- upěchovaná půda k mlácení obilí, mlat
- (v množ.) zadní část statku obrácená do polí
- Proběhl brankou za humna.
- Nebyli jste ve světě, nepřišli jste dál než za vaše humna a každá novota vás děsí nedaleko od domova.
- (řidčeji) pozemek, půda
- Pan učitel se tak konečně octl se na rodném humně současně myslí i nohama.
- místnost v pivovaru, kde se sladuje ječmen
- Vyučil jsem se řemeslu jako každý jiný chasník na humně, hvozdu i šalandě.
- Na domočení se ječmen vyrovná v nízké hromádky na humně.
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-04-12]. Heslo humno.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „humna“, s. 219.
