humno

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • hum-no

etymologie[editovat]

  • Dříve se vyskytovalo ve tvaru gumno. Původ není zcela zřejmý, nejčastěji je vykládán jako složenina ze slov označujících dobytek (hovada) a mačkání či šlapání (srovnej mnout), vzhledem k původní slovanské technologii výmlatu, kdy se po obilí nechal šlapat dobytek.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ humno humna
genitiv humna humen
dativ humnu humnům
akuzativ humno humna
vokativ humno humna
lokál humně humnech
instrumentál humnem humny

význam[editovat]

  1. upěchovaná půda k mlácení obilí, mlat
  2. (v množ.) zadní část statku obrácená do polí
    • Proběhl brankou za humna.
    • Nebyli jste ve světě, nepřišli jste dál než za vaše humna a každá novota vás děsí nedaleko od domova.
  3. (řidčeji) pozemek, půda
    • Pan učitel se tak konečně octl se na rodném humně současně myslí i nohama.
  4. místnost v pivovaru, kde se sladuje ječmen
    • Vyučil jsem se řemeslu jako každý jiný chasník na humně, hvozdu i šalandě.
    • Na domočení se ječmen vyrovná v nízké hromádky na humně.

synonyma[editovat]

  1. mlat
  2. pozemek, půda

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2012-04-12]. Heslo humno.
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „humna“, s. 219.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Humno ve Wikipedii