věřit

čeština

výslovnost

• IPA: [vjɛr̝ɪt]
•  věřit^{? • info}

dělení

• vě-řit

sloveso

• nedokonavé

časování

oznamovací způsob

Přítomný čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	věřím	věříme
2.	věříš	věříte
3.	věří	věří

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	věřme
2.	věř	věřte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	věřil	věřili
mužský neživotný		věřily
ženský	věřila
střední	věřilo	věřila

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	věřen	věřeni
mužský neživotný		věřeny
ženský	věřena
střední	věřeno	věřena

přechodníky

Přechodník přítomný
Rod	Singulár	Plurál
mužský	věře	věříce
ženský	věříc
střední

význam

1. být přesvědčen o pravdivosti něčeho
   • Věřil všemu, co se mu řeklo.
2. důvěřovat
   • Byli kamarádi, a tak si navzájem věřili.
3. být přesvědčen o existenci nějaké nadpřirozené bytosti, boha
   • Věří, proto chodí pravidelně do kostela.
4. doufat
   • Věřil, že se to zlepší.

překlady

být přesvědčen

• angličtina: believe, trust, suppose
• čínština: 信仰
• esperanto: kredi
• finština: uskoa, luulla
• francouzština: croire
• ido: kredar
• islandština: trúa
• italština: credere
• latina: credere
• maďarština: hisz
• nizozemština: geloven
• ruština: верить, думать, доверять, предполагать
• španělština: creer, confiar, suponer
• švédština: tro

související

• věřící
• víra