věřit

Možná hledáte veriť.

čeština

výslovnost

• IPA: [vjɛr̝ɪt]
•  věřit^{? • info}

dělení

• vě-řit

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	věřím	věříš	věří	věříme	věříte	věří

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	věř	věřme	věřte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	věřil	věřila	věřilo	věřili	věřily	věřila
trpné	věřen	věřena	věřeno	věřeni	věřeny	věřena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	věře	věříc	věříce

význam

1. být přesvědčen o pravdivosti něčeho
   • Věřil všemu, co se mu řeklo.
2. být přesvědčen o existenci něčeho
   • Věřili tehdy ještě na hejkaly a divoženky.
3. důvěřovat
   • Byli kamarádi, a tak si navzájem věřili.
4. být přesvědčen o existenci nějaké nadpřirozené bytosti, boha
   • Věří, proto chodí pravidelně do kostela.
5. doufat
   • Věřil, že se to zlepší.

překlady

1. být přesvědčen o pravdivosti

   • angličtina: believe, trust, suppose
   • čínština: 信仰
   • esperanto: kredi
   • finština: uskoa, luulla
   • francouzština: croire
   • ido: kredar
   • islandština: trúa
   • italština: credere
   • latina: credere
   • maďarština: hisz
   • němčina: glauben
   • nizozemština: geloven
   • ruština: верить, доверять, предполагать
   • slovenština: veriť
   • španělština: creer, confiar, suponer
   • švédština: tro
2. —
3. —
4. —
5. —

související

• věřící
• víra
• věrný
• věřitel
• uvěřit
• prověřit
• ověřit
• svěřit

fráze a idiomy

• nevěřit vlastním očím
• nevěřit svým očím
• věř nevěř

přísloví, rčení a pořekadla

• kdo nevěří, ať tam běží
• sytý hladovému nevěří