osud

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔsʊt]

dělení

• osud

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	osud	osudy
genitiv	osudu	osudů
dativ	osudu	osudům
akuzativ	osud	osudy
vokativ	osude	osudy
lokál	osudu	osudech
instrumentál	osudem	osudy

význam

1. to, co je člověku předurčeno
   • Nevíme, co nám osud přinese zítra.
2. (zprav. mn.) souhrn událostí, které daný člověk prožil
   • Dokumentární seriál přibližuje osudy lidí, kteří za války podporovali odboj.

překlady

1. předurčené děje

   • angličtina: fate
   • francouzština: destin m, sort m
   • latina: fatum s, sors s
   • němčina: Schicksal s
   • polština: los m, przeznaczenie s
   • ruština: судьба ž
2. —

synonyma

1. sudba, úděl, los, (archaicky) sudbina
2. sudba, životní příběh, životní děj, životní událost

související

• osudový
• osudný
• osudí
• soud
• sudba
• sudbina

přísloví, úsloví a pořekadla

• každý je strůjcem svého osudu

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-05-27]. Heslo osud.

externí odkazy

• Článek Osud ve Wikipedii
• Téma Osud ve Wikicitátech