pětka

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [pjɛtka]

dělení[editovat]

  • pět-ka

etymologie[editovat]

Od základní číslovky pět příponou -ka.

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ pětka pětky
genitiv pětky pětek
dativ pětce pětkám
akuzativ pětku pětky
vokativ pětko pětky
lokál pětce pětkách
instrumentál pětkou pětkami

význam[editovat]

  1. číslice 5
    • Přirozené číslo je dělitelné pěti, pokud jeho zápis v desítkové soustavě končí pětkou nebo nulou.
  2. to, co je číslicí 5 označeno
    • Babička leží na pětce. – na pokoji číslo 5
    • Pojedeme pětkou až na konečnou. – tramvají číslo 5
  3. pětice
    • V nejlepší pětce mistrovství jsou dva čeští hokejisté.
  4. klasifikační známka pátého (nejnižšího) stupně
  5. (obecně) deset korun, desetikoruna (užívá se i v násobcích (zpravidla 1-9 pětek, s tím, že pět pětek je také půl sta), např. sedum pětek = 70 korun, srov. příklady)
    • (obecně)Ty vole, neska sem koupil supr víno - sedmičku jenom za štyry pětky! – Kamaráde, dnes jsem koupil skvělé víno - lahev o objemu 0,7 l jen za 40 Kč! (hovorově (kolokviálně), řeč mládeže, řeč mužů)
    • (obecně)(expresivně) Že prej ať vypláznu dvě pětky, ale já sem mu řek, že víc jak bůra ze mě nedostane. (expresivně, řeč mládeže, řeč mužů)

synonyma[editovat]

  1. pětice
  2. nedostatečná; (slangově) koule, basa, ironicky plný počet (bodů), sardel; (slangově, nářečně) baňa
  3. desetikoruna, desítka

odvozená slova[editovat]