pominout

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔmɪnɔʊt]

dělení

• po-mi-nout

sloveso

• dokonavé
• přechodné či nepřechodné

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	pominu	pomineš	pomine	pomineme	pominete	pominou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	pomiň	pomiňme	pomiňte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	pominul	pominula	pominulo	pominuli	pominuly	pominula
trpné	pominut	pominuta	pominuto	pominuti	pominuty	pominuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	pominuv	pominuvši	pominuvše

význam

1. (intranzitivně: jev) stát se minulostí
   • Doba, kdy všichni chodili povinně do prvomájových průvodů, už naštěstí pominula.
2. (pominout co, koho) nevěnovat pozornost (něčemu)
   • Pomineme-li jednu stížnost, je všechno v pořádku.

překlady

1. stát se minulostí

   • angličtina: pass
   • francouzština: passer
   • italština: passare
   • němčina: vergehen
   • švédština: upphöra
2. ignorovat

synonyma

1. uplynout, uběhnout, skončit, přejít, zaniknout, minout
2. přejít, ignorovat

antonyma

1. trvat, přetrvávat
2. uvažovat, vzít v potaz

související

• míjet
• minulý
• pomíjivý
• pominout se

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-05-14]. Heslo pominout.