pominout
Vzhled
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [pɔmɪnɔʊt]
dělení
[editovat]- po-mi-nout
sloveso
[editovat]- dokonavé
- přechodné či nepřechodné
časování
[editovat]osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
budoucí čas | pominu | pomineš | pomine | pomineme | pominete | pominou |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
pomiň | pomiňme | pomiňte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | pominul | pominula | pominulo | pominuli | pominuly | pominula |
trpné | pominut | pominuta | pominuto | pominuti | pominuty | pominuta |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
minulý | pominuv | pominuvši | pominuvše |
význam
[editovat]- (intranzitivně: jev) stát se minulostí
- Doba, kdy všichni chodili povinně do prvomájových průvodů, už naštěstí pominula.
- (pominout co, koho) nevěnovat pozornost (něčemu)
- Pomineme-li jednu stížnost, je všechno v pořádku.
překlady
[editovat]- ignorovat
synonyma
[editovat]antonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-05-14]. Heslo pominout.