povídačka
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈpɔ.viː.da.t͡ʃka]
dělení
[editovat]- po-ví-dač-ka
etymologie
[editovat]varianty
[editovat]- (v chodském nářečí) poudačka
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | povídačka | povídačky |
| genitiv | povídačky | povídaček |
| dativ | povídačce | povídačkám |
| akuzativ | povídačku | povídačky |
| vokativ | povídačko | povídačky |
| lokál | povídačce | povídačkách |
| instrumentál | povídačkou | povídačkami |
význam
[editovat]- zábavný příběh v podobě vyprávění určený k tradování
- Tedy skoro se zdá, že v teorii pohádky měl nejspíše pravdu Platón: že pohádky jsou povídačky chův. Jsou to povídačky, protože se zrodily z ducha a zákonů povídání; a jsou to povídačky chův, protože aspoň v naší evropské oblasti je povídáme už jenom malým dětem.[1]
- (expresivně) vymyšlená zpráva
- Žena se mu svěřila, ale pán nevěřil takovým povídačkám a hned se pustil za šelmou chalupníkem, který jeho paní tak ošidil.[2]
překlady
[editovat]- vymyšlená zpráva
- angličtina: tale, old wives' tale, taradiddle, cock-and-bull story