rouška

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte rouská.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈrɔʊ̯ʃka]

dělení[editovat]

  • rou-š-ka

etymologie[editovat]

Od slova roucho.[1]

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ rouška roušky
genitiv roušky roušek
dativ roušce rouškám
akuzativ roušku roušky
vokativ rouško roušky
lokál roušce rouškách
instrumentál rouškou rouškami

význam[editovat]

  1. menší kus jemné látky pro zahalení něčeho
  2. rouška (1) s tkanicí pro zakrytí dolní části obličeje (pro ochranu před vdechnutím drobných částic resp. předání infekce)
    • Mladík schválně nenosil roušku, a tudíž onemocněl covidem a zabil svoji babičku.
    • V Indonésii musí odmítači roušek povinně kopat hroby zesnulým.
  3. (přeneseně) entita snižující možnost všimnout si něčeho
    • Mladík pod rouškou tmy vykradl chatu.

překlady[editovat]

  1. závoj
  2. pomůcka pro zakrytí obličeje
  3. entita snižující možnost všimnout si

synonyma[editovat]

  1. závoj
  2. ústenka
  3. pláštík, maska, záminka

související[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod střední

význam[editovat]

  1. genitiv jednotného čísla podstatného jména rouško
  2. nominativ množného čísla podstatného jména rouško
  3. akuzativ množného čísla podstatného jména rouško
  4. vokativ množného čísla podstatného jména rouško

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-02-12]. Heslo rouška.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-04-08]. Heslo rouška.

externí odkazy[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „rouška“, s. 601.