roztržitý

čeština

výslovnost

• IPA: [rɔstr̩ʒɪtiː]

dělení

• roz-tr-ži-tý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	roztržitý	roztržitý	roztržitá	roztržité	roztržití	roztržité	roztržité	roztržitá
genitiv	roztržitého	roztržitého	roztržité	roztržitého	roztržitých	roztržitých	roztržitých	roztržitých
dativ	roztržitému	roztržitému	roztržité	roztržitému	roztržitým	roztržitým	roztržitým	roztržitým
akuzativ	roztržitého	roztržitý	roztržitou	roztržité	roztržité	roztržité	roztržité	roztržitá
vokativ	roztržitý	roztržitý	roztržitá	roztržité	roztržití	roztržité	roztržité	roztržitá
lokál	roztržitém	roztržitém	roztržité	roztržitém	roztržitých	roztržitých	roztržitých	roztržitých
instrumentál	roztržitým	roztržitým	roztržitou	roztržitým	roztržitými	roztržitými	roztržitými	roztržitými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	roztržitý
komparativ	roztržitější
superlativ	nejroztržitější

význam

1. takový, který se nesoustředí na aktivitu, jež se ho v daný okamžik týká

překlady

1. nepozorný

   • angličtina: absent-minded
   • francouzština: distrait
   • němčina: zerstreut
   • ruština: рассеянный
   • řečtina: αφηρημένος

synonyma

1. nepozorný, roztěkaný, nesoustředěný, duchem nepřítomný

antonyma

1. soustředěný, pozorný, koncentrovaný

související

• roztržitost
• roztržitě
• roztrhat
• roztrhnout

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-05-02]. Heslo roztržitý.